Vláda o rozpočtu

Podle všeho tomu tak nebude. Je obvyklé, že ministři pro návrh šéfa resortu financí hned nezvednou ruku. Pokoušejí se totiž pro sebe uhrát co nejvíce. Takže různě taktizují a snaží se i v zákulisí získat pro své požadavky podporu. Proto by naopak bylo překvapením, kdyby projednávání rozpočtu ve vládě proběhlo hladce a stačila by na to jedna schůze. Na druhou stranu je naprosto nepravděpodobné, že by kvůli sporům o peníze pro jednotlivé resorty vláda návrh rozpočtu včas neschválila. Nasvědčuje tomu i spokojenost Miroslava Kalouska se středečním jednáním.

Navíc pokud nějaký ministr neuspěje ve vládě, má šanci vše napravit ve sněmovně. Pokud totiž poslanci v prvním čtení návrh kabinetu schválí, bude to pouze znamenat, že se nebudou moci měnit celkové příjmy a výdaje. V jednotlivých rozpočtových kapitolách však může docházet k různým přesunům. Ostatně jsme toho mohli být svědky prakticky při každoročním projednávání rozpočtu v dolní parlamentní komoře.

Z tohoto úhlu pohledu tak nejsou momentálně nejzajímavější detailní čísla obsažená v jednotlivých kapitolách, ale údaje, které vypovídají o tom, zda vláda razantně šetří. Vzhledem k tomu, že celkově dojde k nárůstu výdajů, není tomu tak. Kabinetem prosazená reforma veřejných financí přinesla úspory v řádu miliard. Přitom hospodaření státu by potřebovalo razantní řez v desítkách miliard a k němu nedošlo. I to málo stačí na optické vylepšení rozpočtu a na to, že proti letošnímu roku by mělo dojít k poklesu schodku zhruba o 20 miliard. Z větší části by se o to však měla postarat dobrá kondice českého hospodářství. Ta zajistí větší rozpočtové příjmy. Zjednodušeně řečeno stát vytáhne z kapes občanů i firem více peněz různými formami daní.

Vláda si tak může dovolit ukázat štědrou ruku a není nucena dělat méně líbivou politiku výrazného omezování výdajů. Z politického hlediska je to chování pochopitelné. Z ekonomického však poněkud krátkozraké. Tučná léta nemusí trvat věčně a pokud se země dostane do problémů, dopadne jejich řešení tvrději na peněženky občanů, než by se tak stalo nyní. To je však poněkud obehraná písnička, kterou už skoro nikdo poslouchá a nebere vážně. V souvislosti s návrhem rozpočtu na příští rok se naopak stává hitem tvrzení, že Česká republika splní jedno z tzv. maastrichtských kritérií nutných pro zavedení eura. Podle něj nesmí rozpočtový schodek přesáhnout tři procenta hrubého domácího produktu. V roce 2008 by se Česká republika měla pohybovat těsně pod touto hranicí. Bude zajímavé sledovat, kam se posune v letech příštích. Veřejně totiž zazněl slib, že se kabinet vrátí k daňové reformě. A pokud by došlo k dalšímu snižování daní, pak by musela vláda sáhnout k odpovídajícím škrtům na straně výdajů. Do čehož se politikům moc nechce.

Dá se tak očekávat balancování na tříprocentní hraně, případně snaha nalézt nejrůznější triky, jak opticky podobu veřejných financí vylepšit. Pokud by se politici podobným věcem chtěli vyhnout, museli by radikálně změnit svůj přístup. Třeba v tom slova smyslu, že by si nezávislým auditem ověřili, jak fungují jejich resorty a jak se zachází s penězi, které do resortu od státu tečou. Pak by se třeba dobrali k tomu, že nutně nepotřebují do svých rozpočtových kapitol více peněz než v roce předcházejícím.

Rovněž by se neodkladně měli pustit do důchodové reformy. Ta by sice nepřinesla úspory okamžitě, ale z dlouhodobého hlediska by ulehčila státním výdajům. Řeč může být rovněž o bujícím aparátu státních úředníků, což je v době rozvoje komunikačních technologií pozoruhodné. V neposlední řadě by se politici mohli alespoň pozastavit nad tím, proč patří výstavba silnic a dálnic v České republice k nejnákladnějším na kontinentu. Přesto má být do této oblasti nalito v příštím roce o zhruba dvě desítky miliard korun více než v letošním roce. Samozřejmě nejrůznějších paradoxů týkajících se zacházení se státními prostředky by se našlo více.

Zkrátka ve výdajích, které mají přesáhnout bilion korun, se na miliardy příliš nehledí. Přesně podle rčení, že z cizího krev neteče.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .