Vláda by měla vymáhat 155 milionů za neoprávněné dotace od Agrofertu, ale zdráhá se, shrnuje analytik Nerad

27. duben 2021

Podle auditorů Evropské komise je český premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Předseda vlády i holding Agrofert závěry auditu odmítají, jak ale vysvětluje analytik Českého rozhlasu Filip Nerad, rozhodnutí je definitivní, a to minimálně na evropské úrovni.

„Česká republika s auditem už nic neudělá a měla by jen provést doporučení z auditní zprávy, která se týkají zrušení neoprávněných projektů a podobně. Může se pouze obrátit na soud, ale nejen k mému překvapení ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že samotný audit napadnout nelze,“ shrnuje bývalý zpravodaj v Bruselu.

Čtěte také

Babiš se závěry auditu nesouhlasí, podle něj je účelový a zmanipulovaný, uměle vyvolaný „profesionálními udavači z řad Pirátů“.

Nerad popisuje, že podnět k auditu dala Transparency International Česká republika a Pirátská strana, prováděli ho ale evropští úředníci a právníci, kteří nemají důvod manipulovat.

„Prohlášení vnímám jako obrannou strategii premiéra, který podobná slova používá v souvislosti s auditem dlouhodobě a snaží se vyvolat dojem, že je to nějaké spiknutí Bruselu, Pirátů a Transparency International proti jeho osobě,“ míní analytik.

Andrej Babiš se snaží vyvolat dojem, že je to nějaké spiknutí Bruselu, Pirátů a Transparency International proti jeho osobě.
Filip Nerad

Komise prověřovala, zda je Andrej Babiš skutečným vlastníkem firem, které v únoru 2017 vložil do dvou svěřenských fondů. „Neřešila to, kdo je napsaný na papíře, ale zda i přesto, že tam Babiš napsaný není, na ně nemá rozhodující vliv,“ vysvětluje.

Analytik Českého rozhlasu Filip Nerad

Evropská legislativa je v této oblasti přísnější než česká, neumožňuje totiž například zapojení rodinných příslušníků, což je problém právě v případě svěřenských fondů Andreje Babiše, kde výraznou roli hraje jeho manželka Monika.

Systémový problém?

V auditu jde zhruba o 280 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Peníze šly na projekty, které měly být podle Agrofertu inovativní, například v případě linky na toastový chléb s dotací ve výši 100 milionů korun to ale Komise zpochybnila.

Čtěte také

Evropskému rozpočtu ovšem žádná škoda nevznikla, protože Evropská komise už v roce 2018 pozastavila proplácení dotačních projektů firem z holdingu Agrofert.

„To ale neznamená, že Agrofert žádné peníze nezískal. Za normálních okolností to totiž funguje tak, že dotace jsou vypláceny z českého rozpočtu a Evropská komise je pak dané vládě ve větších balících proplácí,“ upozorňuje Nerad.

Podle zjištění serveru iRozhlas obdržel Agrofert na dotacích neoprávněně 155 milionů korun. „Česká vláda jako řádný hospodář by teď měla tyto peníze vymáhat zpět, protože jinak by se jednalo o nedovolenou státní podporu. Vláda ale se závěry auditu nesouhlasí a vymáhat peníze se zdráhá,“ dodává.

Je to vnímáno spíš jako problém spojený s premiérem Babišem, ne systému. Na rozdíl od Maďarska.
Filip Nerad

Lidovecká frakce v Evropském parlamentu v pondělí vyzvala Komisi, aby přezkoumala zneužívání fondů ve prospěch premiéra a nečinnost českých orgánů. „Jinými slovy aby prověřila, zda má Česko systémový problém s dodržováním pravidel proti střetu zájmů,“ přibližuje.

V konečném důsledku by to mohlo vést k zastavení veškerých dotací, dokud by České takový systémový problém neodstranilo. Evropská komise ale podle loňské zprávy o vládě práva systémový problém nenašla. „Je to vnímáno spíš jako problém spojený s premiérem Babišem, ne systému. Na rozdíl od toho, jak je vnímáno Maďarska,“ doplňuje Nerad.

Zhoršuje spor pozici premiéra při vyjednávání na Evropské radě? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související