Vietnamská opozice žádá Západ o pomoc při boji za lidská práva

Pravdou je, že zahraniční politici poukazují čím dál častěji na porušování lidských práv a na potlačování svobody projevu ve Vietnamu. A svoboda slova ve Vietnamu právě prožívá renesanci. Lidé se jakoby méně bojí, což potvrzují i cizinci, kteří se z Vietnamu v posledních měsících vrátili.

Naplno se to projevilo letos v květnu, když lidé v Hanoji a dalších městech protestovali proti umístění čínské těžební plošiny ve sporných vodách Jihočínského, nebo jak říkají Vietnamci, Východního moře. Po protičínských demonstracích v Hanoji nebo v Ho Či Minově Městě došlo k útokům na čínské továrny. Při nich bylo zraněno několik čínských zaměstnanců, a dva přišli při násilí dokonce o život.

I v Praze protestovalo 11. května 2014 před čínskou ambasádou zhruba několik stovek, podle vietnamských organizátorů až dva tisíce Vietnamců žijícíchv Česku, proti chování Číny. Vše se ale odehrálo v poklidné atmosféře.

Čtěte také

Protičínské demonstrace dostávají vietnamskou vládu do delikátní situace: na straně jedné sice povolila lidem protestovat proti agresivní čínské zahraniční politice, zároveň je ale vietnamská ekonomika na Číně v obrovské míře závislá. Ať už jde o import čínského zboží nebo energie. Financial Times a vietnamská média s odvoláním na vietnamský statistický úřad udávají výši vietnamského schodku v obchodě s Čínou ve výši 23,7 miliard dolarů.

Vietnam se navíc dlouhodobě potýká s ekonomickým útlumem. Jedná se nejenom o důsledek světové ekonomické a finanční krize, ale i o pravidelné střídání inflace a devalvace měny, které jsou způsobeny hospodářskou politikou vlastní vlády.

„Vietnamská ekonomika přešla v roce 1986 z typu státní plánované na typ smíšené, kde prim hrají velké, státem vlastněné společnosti,“ vysvětluje vietnamistka Lada Homutová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Do protestů proti čínskému chování ve vietnamských vodách se promítla i nespokojenost obyčejných Vietnamců s vlastními politickými činiteli.

Čína před necelými dvěma týdny v oblasti v Jihočínském moři, o níž vedou spor Peking s Hanojí, instalovala těžební plošinu a vymezila kolem ní několikakilometrové pásmo, do kterého nikdo nesmí vstoupit. Nikdo, tedy ani vietnamská plavidla|foto: ČTK/AP, Jin Liangkuai,ČTK

Proto je pro vietnamské politické vedení ze všeho nejdůležitější udržet důvěru zahraničních, hlavně amerických, investorů, kteří mají ve Vietnamu továrny na značkové zboží. Ale jde i o osud právě probíhajících jednání o transpacifické obchodní dohodě se Spojenými státy americkými. Ty jsou významným exportním trhem pro vietnamské zboží, daleko významnějším než čínský trh.

A tak propustil vietnamský režim v půlce dubna i několik politických vězňů. Alespoň takovou logiku vidí za tímto krokem Trang Quan Thanh, vietnamský novinář, který dnes žije na Slovensku. V roce 1991 poté, co zveřejnil sérii článků o korupci a obchodu s lidmi tiše tolerovaného vietnamskými úřady, mu neznámý útočník chrstl do tváře kyselinu. Ta poleptala 80 procent jeho těla, jedno oko oslepila úplně a druhé z 90 procent.

Trang Quan Thanh vidí za postupem úřadů jednoduchou taktiku: je sice propuštěno několik vězňů, ovšem vzápětí je zatčeno mnohem víc lidí. Tak tomu bylo naposledy, když Vietnam vstoupil do Světové obchodní organizace (WTO).

Čtěte také

Jedním z politických vězňů, propuštěných v dubnu, byl i Tien Trung Nguyen. Zadržen byl v roce 2009 a odsouzen podle paragrafu 88 za spolčení s úmyslem svrhnout vládu ve Vietnamu k sedmiletému trestu. Tien Trung Nguyen je ročník 1983 a v roce 2006 stál u zrodu Sdružení vietnamské mládeže za demokracii a Vietnamské demokratické strany. Díky studiím v zahraničí se měl možnost setkat jak s americkými politiky, tak se zástupci Evropské komise a získat jejich podporu pro svoji věc.

I Evropská unie je pro Vietnam velkým exportním trhem, v roce 2012 dosáhl dvousměrný obrat mezi těmito dvěma trhy 24 miliard eur. Evropské podniky také ve Vietnamu ve velkém investují. Na konci března proběhlo sedmé kolo jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem.

A jak v obsáhlé odpovědi napsal John Clancy, tiskový mluvčí eurokomisaře pro obchod Karla de Guchta, probíhají tato jednání v širším politickém rámci Dohody o partnerství a kooperaci, která předpokládá, že budoucí obchodní partner EU respektuje lidská práva jako důležité téma.

Jakákoli porušení v tomto ohledu narušují i obchodní jednání. V neposlední řadě, jak napsal John Clancy, všechny dohody o volném obchodu s Evropskou unií, také zahrnují požadavek na dodržování mezinárodních pracovních standardů a dohod o ochraně životního prostředí.

Vietnamští demonstranti v Ho Či minově městě |foto: ČTK/AP,ČTK

Exilový novinář Trang Quan Thanh se domnívá, že dubnové propuštění vězňů má přímou souvislost s obchodními jednáními Vietnamu, zejména dohodou o transpacifickém partnerství (TPP). Poukazuje ale také na to, že zprávy od Human Rights Watch nebo Amnesty International zmiňují brutální zacházení na policejních stanicích, bití ve vazbách a kruté podmínky ve věznicích. Proto volá po vyslání mezinárodní delegace do Vietnamu, která by zkontrolovala podmínky v tamních věznicích.

Podobný názor má i vietnamský bloger a aktivista Paulo Thanh Nguyen, který je katolickým aktivistou a své články o nenormálních situacích ve vietnamské společnosti a svých vlastních zážitcích s policií uveřejňuje na facebooku a známých vietnamských blogerských stránkách. I on vidí za dubnovým propuštěním několika disidentů jen akci, v níž se vietnamská vláda na oko podvolila mezinárodnímu tlaku za účelem získání výhod, například při jednání o transpacifickém partnerství.

Čtěte také

Tien Trung Nguyen připomíná, že i přesto, že Vietnam podepsal Chartu Spojených národů, Všeobecnou deklaraci lidských práv a řadu mezinárodních zákonů, zůstává stále ještě hodně lidí ve vězení z politických důvodů.

To podle něj ukazuje nedostatek politické vůle a klidného svědomí vietnamských komunistických vůdců v otázkách lidských práv. Přesto ale ani on ještě není zcela na svobodě. Nyní musí strávit ještě tři roky v domácím vězení, což znamená, že nesmí opustit svůj obvod. Policie a veřejná bezpečnost neustále monitorují, kde se pohybuje a s kým se setkává a nahrává si také všechny jeho telefonické konverzace.

Jím založená Demokratická strana Vietnamu a Sdružení vietnamské mládeže pro demokracii zůstaly aktivní i v době, kdy byl uvězněn. Za tu dobu podle jeho slov pokročilo celé demokratické hnutí mílovými kroky vpřed. Vyjadřuje naději, že evropské vlády budou v důležitých otázkách jako rozvíjení svobody a demokracie zastávat principiální postoje. A měly by na nich trvat, jako na důležitých podmínkách při vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem.