Vezměte zlomek peněz na COVID a dejte je na boj s rakovinou. Zachráníte víc životů, myslí si bývalý guvernér ČNB Tůma

„Proč až tak panická reakce nejen české vlády na jednu diagnózu? Kolem nás je přece spousta větších zabijáků, jako jsou kardiovaskulární nemoci nebo rakovina. Když to otočím, a řeknu, že kdybychom vzali zlomek zdrojů, co nás bude stát boj proti viru, a věnovali to na kardio-choroby nebo na onkologii, tak zachráníme víc životů,“ říká Tůma v Interview Plus.

Jako bychom stáli před hořícím domem a fascinováni požárem drželi palce hasičům, aby zachránili víc životů. Ale pomíjíme to, že o pár bloků dál jsou budovy, které hrozí sesunem a zasypáním mnohem většího počtu lidí.
Zdeněk Tůma

Čtěte také

Ekonomika teď dostala dardu. Jako jedni z mála to máme šanci ustát, ale nesmíme dělat chyby, varuje bývalý guvernér ČNB Singer

Není to ale taky tím, když člověk vidí následky pandemie v Itálii nebo ve Španělsku? Nebo to je společenská dohoda, podle které se ti zdraví z nás uskromní za cenu rizika pro ohrožené skupiny? „My rozhodně nenaznačujeme, že by se nemělo dělat nic. Ohrožené skupiny by se jistě měly důsledně chránit. Otázka je, jestli byste měli zavírat školy a udusit ekonomiku,“ odpovídá. 

Velkou kritiku totiž vzbudil článek právě Zdeňka Tůmy a Mojmíra Hampla, tedy dvou bývalých šéfů centrální banky, kde vládou přijatá opatření v boji s koronavirem označují za „ekonomické harakiri“.

Míň peněz, a to na všechno

Tůma přidává i další postřeh, který někde četl, jak říká, že recese zabíjí víc než koronavirus.

Čtěte také

Vrchol infekce čekáme asi za měsíc. Může ale přijít 2. i 3. vlna, říká náměstkyně ministra zdravotnictví Šteflová

„Teď je přednostní zdraví, to ano, ale opomíjíme ostatní důsledky takto silného smrštění ekonomiky. Uvidíme, jak bude nakonec velké, ale něco podobného nepamatujeme od 2. světové války. Budeme mít míň peněz na všechno, včetně zdravotnictví.“ 

Přitom ale nechce říct, že by zdravotnictví už teď snad mělo selhávat, ale to, že nás čeká zhoršení péče, je prý víc než jasné.

„Ekonomika se smrští minimálně o 10–15 %, takže na všechno ostatní budeme mít o těch 10–15 % míň. Vláda nemá peníze, co by si snad někde vytiskla, ale žije z toho, co tato země vytvoří…, a když vytvoří málo, tak bude míň i na to zdravotnictví o těch 10–15 %, pokud to nevezme odjinud, ale i na to pak bude někde chybět.“    

Kdy už to skončí?

Co by pak bývalý guvernér opravdu rád od vlády a krizového štábu slyšel, jsou kritéria, od kdy od opatření alespoň začnou ustupovat. „Kromě drastických opatření a nálad je totiž taky těžko spočítatelná ta obrovská nejistota. Když máte firmu a nevíte, jestli ji máte nechat zavřenou na šest neděl nebo na tři měsíce, tak je to pro vaše rozhodování klíčové. Jestli otočíte klíčem, propustíte zaměstnance a zamknete, nebo se tu dobu pokusíte nějak přežít.“

Čtěte také

OSN: Koronavirus je hrozba pro celé lidstvo; Španělsko už má vyšší počet obětí než Čína

A co Itálie a Španělsko, tedy dnes asi nejskloňovanější země? „Na ně poukazují všichni, kteří chtějí strašit. Nikdo tomu nerozumí, podle mne ani lékaři nevědí, co se tam děje. Jestli je tam nějaká snížená imunita… Data, co máme dnes, nám ale neřeknou vůbec nic, protože jsou nesrovnatelná.“ Správná data a statistiky prý budeme mít za x měsíců nebo i let poté, co pandemie skončí. „I v jiných státech ale reagovali pomaleji a neděje se tam to, co v Itálii nebo Španělsku. Těch faktorů bude zřejmě víc.“

Tůma se pak opět vrací k penězům a tomu, že ekonomiku zabijeme. „Pak nám hrozí, že skončíme s rozvrácenou ekonomikou a rozvrácenou společností.“ Sice nechce říkat nějaká přesná čísla, přesto odhaduje, že se nezaměstnanost zvýší na 10–20 %, „a to společnost ovlivní zásadním způsobem. Ani na, řekněme, posledních deseti letech růstu ekonomiky nebenefitovaly všechny části společnosti srovnatelně. Máme bohatší regiony, což jsou hlavně větší města, a pak regiony, co zaostávaly. Vedlo to k rozdělení společnosti, což ostatně vidíme i na volebních preferencích.“

Odskáčou to ti nejslabší

Dodává, že každou krizi vždy nejvíc odskáčou nejnižší příjmové kategorie a nůžky mezi nimi a bohatšími se tak ještě víc rozevřou.

„Víc domácností bude mít problém vyjít se svým příjmem, stát bude mít míň peněz a bude trvat několik let, než se dostaneme tam, kde jsme byli v roce 2019. Efekt bude ale i globální. Jedním z vedlejších efektů opatření, která přijala většina vyspělých zemí, je to, že podobný přístup zvolily i země Afriky. Tam to nedává téměř žádný smysl, protože tam je daleko mladší demografie a ekonomiky jsou chudé. Politicko-společenské důsledky budou opravdu fatální… hlavně v některých regionech v Indii nebo v Africe. Důsledky, na které teď ani nemůžeme dohlédnout,“ dodává bývalý guvernér ČNB.

Jak a kolik by podle Tůmy měl stát lidský život? Jaká kritéria by podle něj měla být hlediskem pro ukončení nouzového stavu? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.