Veřejnost proti neonacistům v Drážďanech

Na obou stranách byla zaznamenána i zahraniční účast. Mezi nimi byla výprava Židovské liberální unie z Prahy, skupina odborářů z Ústí nad Labem a stovka Čechů z řad pravicové extremistické scény. Ta se sestávala z členů Národního odporu a Dělnické strany, vedené předsedou její pražské organizace. Kromě ideového souznění je spojuje i skutečnost, že při náletu na Drážďany, který stál život nejméně 18 tisíc převážně civilistů, došlo ve stejné dny 14. února zřejmě v této souvislosti k náletu amerických letadel na Prahu, při kterém bylo na obydlené části svrženo 150 tun bomb, které zabily 700 lidí a na 1200 zranily. Někteří odborníci poukazují, že šlo zřejmě o navigační omyl, protože Praha s protékající Vltavou a historickými budovami mohla připomínat Drážďany. Čeští neonacisté to však označují za zločin.

Neonacisté před svým drážďanským pochodem i po jeho ukončení napadli své odpůrce. Na dálničním odpočívadle u Jeny napadli pravicoví extremisté, mezi nimi i Švédové, při návratu z Drážďan skupinu 40 příslušníků odborů a strany Levice. Pět osob přitom zranili, z nichž jednoho těžce, který musel být převezen se zlomeninou lebeční do nemocnice. Předtím zmlátili v Saské Kamenici sedm demonstrantů, kteří byli na cestě do Drážďan. Předseda německého odborového svazu DGB Michael Sommer proto žádal zákaz Nacionálně demokratické strany Německa NDP. Ta organizovala v čele s předsedou zemské poslanecké frakce a spolkovým místopředsedou strany Holgerem Apfelem tento sraz neonacistů v Drážďanech. Je znám svými pronacistickými projevy, což znovu učinil při letošní demonstraci. V zemském sněmu označil spojence za "masové vrahy" a při výzvě věnovat minutu ticha všem obětem nacionálně socialistické hrůzovlády, opustil v čele poslanců NPD zasedací sál.

Vzhledem k vzniklé situaci policie preventivně soustředila z celého Německa na 4 300 příslušníků, aby zabránila střetům mezi pravicovými extremisty a jejich protivníky. Podle policejního prezidenta Dietra Hanitsche zvolila správnou taktiku a podařilo se jí oba tábory od sebe udržet. Během toho tři osoby přechodně zadržela a dalším 86 bylo zabráněno účastnit se demonstrace. Drážďanský magistrát, který shromáždění povolil, si však vymínil, že neonacisté nesměli mít vysoké boty. Nesměli ani pochodovat stejným krokem a v blocích, zpívat nebo skandovat hesla. Policie přitom nepřipustila na demonstraci nikoho zahaleného, kdo měl závadné tetování, nesl černo-bílo-červenou tzv. říšskou vlajku nebo měl zakázané pomůcky.

K masivním srážkám při demonstracích došlo pak přímo v centru Drážďan mezi policií a pětisty příslušníky levicově extrémní scény, když policie zabraňovala jejich útokům vůči neonacistům. Bezpečnostní síly byly napadeny láhvemi a kameny, které 30 jejich příslušníků lehce zranily a na dvě desítky policejních vozů poškodily.

Na oficiální vzpomínkové slavnosti byli přítomni nejvyšší představitelé Saska, zástupci Spojených států a Velké Británie, jakož i delegace partnerského města Drážďan z Coventry. Účastnili se i zástupci židovské náboženské obce města a jako symbol proti válce, rasismu a násilí měli mnozí účastníci bílou růži. Před obnovenou Frauenkirche vystoupil bývalý polský ministr zahraničí a bývalý nacistický vězeň Wladyslaw Bartoszewski. Proti neonacistům se pak konal hvězdicový pochod na Divadelní náměstí, organizovaný společenstvím "Geh Denken", kterému patří církve, demokratické strany a odbory. Dnešní vydání "Sächsiche Zeitung" považuje za důležité a správné, když se tohoto vystoupení proti extremismu účastnili nejen občané Drážďan, ale z celého Německa a Evropy. Ještě důležitější je, aby se v roce 2010 proti němu spojili všechny politické strany a nikoliv jen několik tisíc občanů. Tyto dny znovu totiž potvrdily, že pouhé protidemonstrace nejsou schopny nacisty zastrašit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .