Venezuela nebo Guatemala do Rady bezpečnosti?

O tuto prestižní funkci se uchází dvě země: Venezuela a Guatemala. Předešlá hlasování probíhala v pondělí a v úterý. Celkem už se hlasovalo 35 krát, přičemž pro Guatemalu se vyslovilo vždy více států, až na jeden případ, kdy obě země dostaly stejný počet hlasů. Podle pravidel OSN ovšem se musí pro nestálého člena Rady bezpečnosti vyslovit plné dvě třetiny členských zemí, tedy 128 států. Delegáti si stěžují na úmornost opakovaných hlasování, neboť každé trvá deset až patnáct minut. "Je to největší diplomatická bitva na půdě OSN v posledních letech," napsal zpravodaj BBC v New Yorku Luis Sarmiento, neboť "oba tábory jsou silně vyhraněné".

Venezuela byla nařčena z toho, že používá "petrolejářskou diplomacii", tj. že nabízí levnější ropu zemím, které podpoří její kandidaturu. Naproti tomu Guatemala byla silně kritizována za svou blízkost ke Spojeným státům, což v zemích třetího světa jí - mírně řečeno - ubírá na důvěryhodnosti.

Venezuela se zavázala, že se v Radě stane nezávislým hlasem latinskoamerického regionu a že se postaví proti tlakům, které vyvíjí Washington v celém světě. Z dosavadního hlasování však vyplývá, že i kdyby Caracas zvítězil, nestal by se mluvčím všech jihoamerických zemí, neboť mnohé z nich si ho v Radě bezpečnosti nepřejí. Guatemalský velvyslanec při OSN Gert Rosenthal - a nejen on - je toho názoru, že by zvolení Venezuely znamenalo přenesení nenávistných a provokačních projevů venezuelského presidenta Hugo Cháveze proti Washingtonu i na půdu Rady. To by znemožnilo přijímat včasná, rázná a jednoznačná rozhodnutí. Možná stojí za to připomenout, že Venezuela podporuje Írán, vyjádřila se pro jaderný program Severní Koreje, je velkým přítelem Kuby, Bělorusko je pro ni zářným příkladem a vůbec stojí vždy na straně tzv. "osy zla".

Křeslo v Radě bezpečnosti, byťsi jen dočasné na dva roky, není jen otázkou prestiže. Peruánec Javier Pérez de Cuéllar, bývalý generální tajemník OSN soudí, podobně jako mnoho jiných, že úloha nestálých členů je hlavně negativní, tj. že mohou zablokovat rezoluce. Venezuela, která se už několikrát prohlásila za přítele dnešního íránského režimu, by mohla znemožnit nebo alespoň velice ztížit přijetí rezoluce proti jadernému programu Teheránu a možná i severní Koreje. Připomněl také, že i on jako mnozí jiní dosáhl svého času postu generálního tajemníka OSN díky organizovanému lobbingu zejména nestálých členů Rady.

Není tedy divu, že ani Guatemala ani Venezuela se nechtějí vzdát své kandidatury. Venezuelští zástupci rozdávají delegátům čokoládu, guatemalští zase náramky ručně vyrobené místními indiány. Venezuelský president Hugo Chávez tvrdí, že bude bojovat až do vítězného konce. Možná chce dosáhnout rekordu v počtu hlasování. Nejvíce, 155 jich bylo v roce 1979. Tehdy spolu soupeřily také dvě latinskoamerické země: Kolumbie a Kuba. Nakonec zvítězilo Mexiko. Guatemalští zástupci říkají, že nemohou ustoupit hrubému nátlaku Venezuely. Jejich ozbrojené síly se účastní mírových misí OSN v Karibiku a v Africe. Kromě toho že v Radě bezpečnosti ještě nikdy neseděli.

Zbývající čtyři nestálí členové Rady, konkrétně Itálie, Belgie Jižní Afrika a Indonésie byli zvoleni už v pondělí. Latinskoamerické země se stále více přiklánějí k tomu, aby byl nalezen kompromis. Některé z nich už mají i návrh: mohla by to být Uruguay. Má s Venezuelou celní unii a zároveň udržuje výborné vztahy s Washingtonem. Jestli se podaří najít konsensus, uvidíme příští týden. Volba nestálých členů však není nijak časově omezena.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .