Venezuela - Čína

Podle oficiálních údajů mají být peníze investovány do infrastruktury, zemědělství a do špičkových technologií. Už se však ví, že většina prostředků poputuje do oblasti využívání energií, konkrétně do ropného průmyslu a do osmnácti nových přepravních tankerů, které budou převážet ropu z Venezuely do Číny. Nejde o malá množství. Do konce tohoto roku má Caracas dodávat 300 tisíc barelů denně a toto číslo má do roku 2012 vzrůst na jeden milion barelů. Pro srovnání: Do Spojených států vyvezla Venezuela loni půldruhého milionu barelů denně. A president Chávez nedávno znovu potvrdil, že Venezuela chce ve střednědobém horizontu těžit pět milionů barelů denně. V Číně mají vyrůst tři velké rafinérky na venezuelskou ropu, která má vysoký obsah síry. Dokáží zpracovat veškerý venezuelský dovoz. O tom, jak prudce roste spolupráce zmíněných zemí svědčí i další čísla. Nejvýstižnější údaj poskytuje vzájemná obchodní výměna: ta se vloni zdvojnásobila na téměř 4,5 miliardy dolarů.

Čínsko-venezuelské sbližování nespočívá jenom na ekonomice. Je pravda, že prudce se rozvíjející Čína potřebuje stále více ropy a nebude jí stačit ta venezuelská, ať jí Caracas dodá sebevíc. Také je pravda, že Venezuela chce využít ropného boomu ve světě a získat co nejvíc peněz. To by však mohla i od Spojených států, které jsou tradičně největším odběratelem venezuelské ropy. Ale sbližování s Čínou, s níž neměl Caracas v minulosti téměř žádné styky, může napomoci osamostatnění se na Washingtonu. Nehledě na to, že svým vyznáním je současný president Chávez protiamerický a tíhne k zemím jako je Rusko, Írán, Ukrajina a podobně. Ostatně, při zřízení čínsko-venezuelského fondu Chávez otevřeně už po několikáté prohlásil, že těžkosti, které mívala jeho země s vývozem ropy do různých částí světa, spočívaly v tom, že "Venezuela byla kolonií Spojených států" a tyto obchody měla zakázané.

Spojené státy jsou z geografického hlediska tím nejpřirozenějším odběratelem venezuelské ropy. Vývoz do Číny se prodraží. Odborníci odhadují až desetiprocentní zvýšení nákladů na dopravu a ropných rafinérek. Za těchto okolností buď Čína bude muset připlácet nějakou částku na barel dovážené ropy nebo Venezuela poskytne svému strategickému partnerovi jistou slevu. Zatím není jasné, jak se obě země dohodnou nebo možná už dohodly. Komentátoři upozorňují, že Hugo Chávez, který chce utržené petrodolary s největší pravděpodobností použít na zvýšení svého vlivu ve světové politice, by na nějakou slevu mohl přistoupit.

Sbližování s Pekingem má za následek ochlazování vztahů s Tchajvanem. Venezuela se očividně podřídila čínské politice, podle níž je Tchajvan součástí kontinentální říše, i když dočasně odtrženou. Podle venezuelského komentátora Julia Césara Pinedy Chávez zahraniční politiku příliš ideologizuje. "V konkrétním případě Tchajvanu je to navýsost zřejmé. Venezuela s ostrovem neobchoduje, ačkoli Nikaragua levicového sandinisty Daniela Ortegy a další středoamerické země s ním udržují užitečné vztahy. S Tchajvanem obchoduje i Peking".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .