Velikonoční půst ovlivňuje hyeny

5. duben 2012
Monitor

Náboženská postní období mohou mít nečekaný dopad na divoká zvířata. Právě teď se s jedním z nich vyrovnávají etiopské hyeny.

Půst je tradiční součástí příprav na Velikonoční svátky. Mezi křesťany, kteří jej dodržují, patří i členové Etiopské ortodoxní církve (Ethiopian Orthodox Tewahedo Church). Na celých 55 dní, které předcházejí Velikonocům, ze své stravy zcela vyloučí maso a mléčné produkty. Tento dočasný přechod k vegetariánství kupodivu ovlivňuje i zvířata, která s křesťanskými svátky příliš nespojujeme.

Hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) dokážou sežrat prakticky jakoukoli organickou hmotu včetně trusu a hnijících zdechlin. Jediné, co nestráví, jsou chlupy a kopyta. V severní Etiopii se potulují kolem lidských příbytků a hledají zbytky ze zvířat, která lidé porazili či ulovili. Vědci z etiopské Mekelleské univerzity sledovali, jak se hyeny vyrovnávají s velikonočním půstem, který jim sebere obvyklý zdroj potravy. Zkoumání vzorků trusu odhalilo, že v době půstu se z hyen stávají aktivní lovci, kteří napadají místní osly. Před půstem obsahovalo oslí chlupy jen necelých 15 % vzorků trusu hyen. V průběhu půstu se tento počet zvýšil na 33 % a těsně po jeho skončení klesl na 22 %.

Studie potvrdila, že hyeny jsou vysoce oportunistická zvířata, která se z mrchožroutství dokážou bleskově přeorientovat na aktivní lov. Zároveň odhalila, že Velikonoční svátky jsou obdobím, ve kterém se dá očekávat nárůst počtu konfliktů mezi lidmi a hyenami.

Zdroj: Journal of Animal Ecology

-----

<p><iframe width="610" height="340" src="https://www.youtube.com/embed/W0ywwN8d5Js" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>
autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.