Vědci vzkřísili mamutí hemoglobin
Vědci vložili 43 000 let starý gen mamuta srstnatého do bakterií. Díky tomu zjistili, že mamuti se mrazivým podmínkám přizpůsobili i něčím jiným než malýma ušima a hustým kožichem.
Gen kóduje krevní barvivo hemoglobin a kanadští vědci jej získali z DNA mamutů, které kdysi pohřbil sibiřský permafrost. Gen vložili do bakterií Escherichia coli, které pak v laboratoři poslušně vyráběly „vzkříšený“ mamutí hemoglobin. Podobný postup se používá například při výrobě lidského inzulínu. Mamutí hemoglobin vědci srovnávali s hemoglobinem slonů indických, kteří představují nejbližší příbuzné mamutů.
Hemoglobin slonů indických funguje podobně jako ten lidský, což znamená, že uvolňování kyslíku je efektivnější za vyšších teplot. Díky tomu se kyslík snadněji dostává do namáhavě pracujících svalů. Hemoglobin mamutů ale kyslík uvolňuje bez ohledu na okolní teplotu. Podle vědců je to adaptace na chladné prostředí, která se objevila u afrických předků mamutů před více než desítkami milionů let. Díky ní si mamuti nemuseli dělat starosti s tím, jak udržet nohy a další periferie těla v teple. Kyslík se v nich z hemoglobinu uvolňoval i při nízkých teplotách a mamuti tak ušetřili podstatné množství energie.
Zdroj: ScienceNow, NewScientist, Nature Genetics
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
