Vědci v Bibli objevili nejstarší zmínku o zatmění Slunce

Informuje o tom server univerzity v britské Cambridgi.

K tomuto závěru vědci dospěli na základě biblického textu a jednoho staroegyptského. Zároveň upřesnili dobu vlády faraona Ramesse Velikého.

Kniha Jozue byla pro badatele řadu staletí záhadou. Popisuje události pro příchodu Izraelitů do Kanaánu. Jozue ve 12. a 13. verši 10. kapitoly říká: „Zmlkni, Slunce, v Gibeónu, měsíci, v dolině Ajalónu. A Slunce zmlklo a Měsíc stál, dokud lid nevykonal pomstu nad svými nepřáteli.“

„Pokud tato slova popisují skutečné dění, pak šlo o významnou astronomickou událost,“ soudí spoluautor studie profesor Colin Humphreys z Cambridgeské univerzity. Podle něj se slova Jozueho obvykle interpretovala tak, že se Slunce a Měsíc zastavily.

Vědci se ale soustředili na původní starohebrejský text a dospěli k závěru, že Slunce a Měsíc přestaly svítit. Šlo tedy o zatmění Slunce. Jejich teorii podporuje i skutečnost, že hebrejské slovo překládané jako „zastavit se“ má stejný kořen jako babylonský výraz, který ve starověkých astronomických textech označuje zatmění.

Pomoc pro historiky

Nezávislý důkaz o přítomnosti Izraelitů v Kanaánu v letech 1500 až 1050 př. n. l. se našel i v textu na takzvané Merenptahově stéle, pojmenované po synovi Ramesse Velikého. Vědci vyvinuli nový klíč k výpočtu slunečních zatmění, který zohledňuje i odchylky v oběhu Země v průběhu dějin, a dospěli k závěru, že 30. října 1207 př. n. l. odpoledne bylo v Kanaánu vidět úplné zatmění Slunce.

Pokud vědecká obec jejich tvrzení přijme, bude možné určit dobu vlády Ramesse a jeho syna skoro přesně, se statistickou odchylkou jednoho roku. Podle Humphreyse se vláda faraona Ramesse datuje do let 1276 až 1210 př. n. l. a hned po něm na trůn nastoupil Merenptah, píše na závěr univerzitní server.