Večer je vidět jasná kometa

Jak kometu najít?

Kdo se vyzná v souhvězdích na obloze, pozná kometu poměrně snadno. Porovná si mapu hvězdné oblohy se skutečností a zjistí, že na obloze svítí hvězda na místě, kde dříve žádná nebyla. Souhvězdí Pastýře (latinsky Bootes) poznáme podle nejjasnější hvězdy severní oblohy. Jmenuje se Arcturus a je nápadná oranžovou až červenou barvou. Svítí večer nad severozápadním obzorem a ukazuje na ni oj Velkého vozu.

Kometa C/2006 M4 SWAN se v těchto dnech nachází v horní části souhvězdí Pastýře a koncem října se pomalu přesune do Herkula. Přesnou polohu komety v jednotlivých dnech měsíce října ukazuje mapka. Pokud kometa nemá na první pohled nápadný ohon, což platí i v tomto případě, rozlišíte ji od hvězd podle něčeho jiného. Hvězdy jsou jasně zářící body, zatímco koma komety bude jakoby rozmazaná. Pokud budete mít v dalekohledu všechny hvězdy zaostřeny, tak ta rozostřená "hvězdička" musí být kometa.

Pro nalezení komety může posloužit mapka Libora Vyskočila z Hvězdárny v Úpici na stránkách České astronomické společnosti.

Na snímcích komety je dobře patrný velmi zajímavý ohon, ve kterém jsou dobře vidět jednotlivé proudy plynných a prachových částic. Pokud pořídíte barevnou fotografii komety, zjistíte, že její koma má zelenomodrou barvu.

Jak byla objevena?

Kometa byla objevena už v červnu, ale to byla ještě daleko od Slunce. V té době míjela dráhu planety Mars. 30. září se dostala nejblíže ke Slunci. To mělo vliv i na její zvyšující se jasnost. Díky teplému slunečnímu záření se komety odpařují a svítí více. K Zemi bude kometa nejblíže 25. října a dráhu Marsu přetne opět na Silvestra.

Objev komety není zásluhou žádného pozemského dalekohledu. Podařilo se ji najít na snímcích družice SOHO. Ta sleduje Slunce a objevy komet přicházejí jaksi mimochodem. I tak jich má SOHO na svém kontě stovky. Více podrobností naleznete na stránkách sondy.

Odkud komety přilétají?

Komet je velmi velké množství. Existuje jejich zásobárna, ležící na samé hranici sluneční soustavy daleko za drahou planety Pluto - tzv. Oortův oblak. Oortův oblak obklopuje celou sluneční soustavu, můžeme si ho představit jako dutou kouli, jejíž povrch tvoří podle současných odhadů asi sedm bilionů komet a vnitřkem koule je pak celá sluneční soustava. Tento oblak se začal tvořit na počátku vzniku sluneční soustavy. Slunce zvyšovalo svou aktivitu a částice, které z něho vylétaly, vymetly ze sluneční soustavy většinu malých těles. Tato tělesa utvořila popisovaný Oortův oblak.

Gravitačními poruchami blízkých hvězd a galaktických molekulárních mračen jsou potom některá jádra nasměrována do vnitřních oblastí sluneční soustavy. Gravitačním působením Slunce a velkých planet (především Jupitera a Saturna) se jejich dráha ve sluneční soustavě může opět výrazně změnit - jsou známy případy, kdy se kometa dostala na dráhu, po které opustí naši sluneční soustavu a bude putovat mezihvězdným prostorem, a také mnoho případů, kdy byla kometární dráha změněna natolik, že se kometa trvale pohybuje ve vnitřních oblastech sluneční soustavy po eliptické dráze.

Kometám, které se vracejí do blízkosti Slunce (a tedy i Země), říkáme periodické. Takových známe několik stovek. Ty, jejichž doba oběhu kolem Slunce je kratší než 200 let, potom nazýváme krátkoperiodickými. Těch astronomové pozorovali více než 150 a jejich nejznámější představitelkou je kometa Halleyova. Známe několik set kometárních drah, určených při více jak 900 pozorovaných návratech komet do blízkosti Slunce.