Ve Velké Británii probíhá souboj mezi nadějí a zoufalstvím z blížícího se brexitu
Méně než rok před opuštěním Evropské unie se hlavní debata o budoucnosti Velké Británie nevede mezi stoupenci brexitu a jeho odpůrci. V současnosti mezi sebou soupeří lidé, kteří další vyhlídky Spojeného království vidí optimisticky a ti, kteří se budoucnosti mimo Unii obávají. V deníku Financial Times to konstatuje Norman Blackwell, předseda bankovní skupiny Lloyds a člen britské Konzervativní strany.
Vzhledem ke skutečnosti, že odchod Velké Británie se blíží, a zdá se nezvratný, nezáleží prý už na tom, jak kdo v referendu o brexitu hlasoval. Jak ale Blackwell tvrdí, lidé, kteří se obávají budoucnosti země mimo Unii, přispívají ke zhmotnění sebenaplňujícího se proroctví.
Pokud totiž budou pokračovat v hlásání nedůvěry v britskou budoucnost, stanou se jedním ze zdrojů možných škod, které po opuštění unijního trhu případně dopadnou na ostrovní ekonomiku. Aktivita a vystupování těchto údajných škarohlídů prý sníží důvěru v ekonomiku na domácí půdě a zvýší pochyby zahraničních investorů.
Výhody stabilní země
Autor proto vyzývá, aby všichni britští občané zaujali „realistický, ale veskrze pozitivní“ přístup k dlouhodobým šancím Velké Británie, které se před ní objevují. Za žádoucí britský bankéř, politik a aktivista v jedné osobě označuje uzavření obchodní dohody mezi Londýnem a Bruselem, která by pokryla co možná nejvíce oblastí.
Británie je ale podle něj dostatečně silná, aby dokázala prosperovat na základě jakýchkoliv podmínek, nehledě na krátkodobou nejistotu způsobenou vystoupením z Unie. Tedy i v případě, že k oboustranně výhodnému ujednání nedojde. Spojené království totiž k roli významné obchodní země má mnohé komparativní výhody.
Třeba rodný jazyk Britů angličtina poskytuje globálním firmám pohodlné prostředí k jejich operacím. Investoři také mohou cítit jistotu díky britskému právnímu systému, stabilnímu demokratickému uspořádání a minimální míře korupce.
To vše by mělo zahraniční aktéry motivovat k investování ve Spojeném království, ať už nějaká dohoda s Evropskou unií uzavřená bude, nebo nebude. Tyto principy se totiž pravděpodobně nezmění.
Velmoc v oblasti služeb s přidanou hodnotou
Zdrojem další prosperity ostrovní monarchie mimo Unii ale mohou být i další oblasti. Patří sem čelní pozice v oblasti technologických inovací, biotechnologiemi počínaje, tvůrčími profesemi konče. Británie je také velmocí v oblasti služeb s přidanou hodnotou, včetně krizového managementu či konzultačních, právních a finančních služeb.
Norman Blackwell nicméně připouští, že hlavní obchodní partner Spojeného království je Evropská unie. A na tom se nic nezmění. Přiznává také, že případný neúspěch při vyjednání podmínek budoucích vztahů se státy sdruženými v unijním jednotném trhu nepochybně alespoň v krátkodobém horizontu poškodí oblasti britského automobilového průmyslu a zemědělství. Většina britského obchodu ale bude probíhat i nadále hladce, hýří optimismem autor článku v listu Financial Times.
Bankovnictví změnu zásadně nepocítí
Své tvrzení opírá o srovnání se zahraničním obchodem členů Evropské unie s jinými nečlenskými zeměmi. Evropští spotřebitelé nakupují dovážené zboží ze Spojených států a Japonska, není tedy podle komentáře důvod, aby nenakupovali i to britské.
Brexit pak sice může významně zasáhnout londýnskou City s jejím sektorem finančních služeb, ale ani v tomto případě to nemusí být tak hrozné. V podstatě žádné jiné evropské město totiž nedokáže nabídnout tolik volných finančních zdrojů, profesionální expertní přístup a tolik kapitálu na jednom místě jako Londýn.
I když tedy odchod z Evropské unie bude tamní bankéře stát nějaká ta pracovní místa, celkově se význam a neustálý růst londýnského bankovnictví nezmění, tvrdí šéf bankovního gigantu Lloyds. Dodává, že obavy z krátkodobé nejistoty mohou být oprávněné, ale stále méně opodstatněné. Převažují totiž nové příležitosti.
Světová ekonomika v časech finanční krize rostla více než britská nebo ta unijní. Konzervativní politik z toho vyvozuje, že význam evropských trhů bude stále klesat. A Velká Británie tak bude zřejmě i nadále těžit z obchodu s mimoevropskými trhy, k čemuž jí dopomohou i její historické vazby s bývalými koloniemi, nyní zeměmi Commonwealthu.
Flexibilní pracovní trh
Ve svém optimismu Blackwell pokračuje hodnocením podílu moderních informačních technologií na růstu produktivity i národního bohatství. Velká Británie se svým příklonem k novým odvětvím, flexibilním pracovním trhem, kvalitními službami či otevřeností k inovacím je prý přímo předurčená zaujmout přední místo ve světové ekonomice a dosáhnout růstu produktivity práce i vlastní prosperity.
K tomu je ale potřeba, aby stávající i ještě neexistující společnosti napříč ekonomikou spolupracovaly s vládou. Soukromý i vládní sektor by tak podle článku měly nechat za sebou veškeré negativní projevy minulosti, které Velkou Británii jen brzdily.
„Nadešel čas, abychom vzájemné rozpory odložili stranou, byli optimističtí a společně pracovali v zájmu vytvoření budoucí prosperity a obecného blahobytu,“ apeluje Norman Blackwell v deníku Financial Times.
Související
-
Petr Holub: Brexit zadrhl, ať žije czexit
Mluvit o czexitu je užitečné, ovšem debata by také měla dojít k nějakému závěru, nebo aspoň vytvořit představu o tom, co by odchod z Evropské unie pro Českou republ...
-
Petr Holub: Brexit zadrhl, ať žije czexit
Mluvit o czexitu je užitečné, ovšem debata by také měla dojít k nějakému závěru, nebo aspoň vytvořit představu o tom, co by odchod z Evropské unie pro Českou republ...