Válka a sousední Německo

Spolková vláda je toho mínění, že by měla válka co nejdříve a pokud možno s nejmenšími oběťmi skončit, řekl Anda. O přání úspěchu Spojeným státům a Velké Británii ani slovo. Na stranu Spojených států se však postavila předsedkyně opozičních křesťanských demokratů Angela Merkelová.

Vyneslo jí to nejen kritiku mnoha politiků vládních koaličních stran, sociální demokracie a Strany zelených, ale kritika se ozvala také z vlastních řad. Dlouholetý mluvčí CDU v zahraničně politických otázkách Karl Lamers se domnívá, že tímto postojem se stane křesťanská demokracie "pasivním přívěskem Spojených států". Také ministerský předseda Sárska Peter Muller není s názorem Angely Merkelové plně spokojen.

Na druhé straně Merkelovou v diskusi o postoji k válce v Iráku podpořili hesenský ministerský předseda Roland Koch i předseda CDU v Braniborsku Jörg Schönbaum. V bleskovém průzkumu mínění, kdy chtěl výzkumný ústav EMNID vědět, zda by CDU vládla lépe, než nynější rudozelená koaliční vláda, odpovědělo však jednašedesát procent dotázaných, že stejně dobře či špatně a jen čtyřiadvacet procent se domnívá, že by problémy zvládla lépe křesťanská demokracie. A zatím, co poněkud ubývá v německých městech masových demonstrací proti válce v Iráku, roste naopak strach z teroristických útoků na území Spolkové republiky.

Tak ministr vnitra největší německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Fritz Behrens upozornil na nebezpečí kurdských extrémistů. Podle Behrense je v extrémistickém kurdském hnutí KADEK organizováno dvanáct tisíc členů, z toho asi dva tisíce v jeho spolkové zemi. Jakmile turecká vojska překročí hranice a proniknou do severního Iráku, je nutno počítat s kurdskými teroristickými útoky ve Spolkové republice, řekl Behrens.

Také že se Spolková republika, která odmítá nadále jakoukoliv účast na válce proti diktátorskému režimu Saddáma Husajna, bude ve zvýšené míře podílet na vojenských akcích Severoatlantického společenství, může ovlivnit aktivitu teroristické scény v Německu. To by se mohlo stát i nyní, kdy spolkový ministr obrany Peter Struck oznámil, že Německo vyšle do západního středomoří tři rychlé čluny, které budou chránit spojenecké konvoje, projíždějící Gibraltarskou úžinou směrem na Irák, před útoky teroristů.

Ve stínu války v Iráku zůstávají nadále vnitropolitické problémy Spolkové republiky. Přitom dochází, aniž by si to doposud široká německá veřejnost uvědomila, k dramatickému ekonomickému vývoji. Tak Ministerstvo hospodářství a financí už nepočítají s letošním průměrným růstem hospodářství o jedno procento, ale nanejvýše pouze o půl procenta. Také počet nezaměstnaných v podstatě neklesne a lidí bez práce bude se čtyřmi a půl miliony zhruba o půl milionu více, než před rokem.

Zvláště kritická situace hrozí pak ve východních spolkových zemích na území bývalé NDR. Nikdo už také nepochybuje, že dojde k ostrému střetu spolkové vlády s odbory. Tomu zřejmě nezabrání ani úterní zasedání takzvané odborové rady sociální demokracie, která má jednat za přítomnosti spolkového kancléře Schrödera a předsedy německých odborů Sommera o úsporných opatřeních, navrhovaných kancléřem.

Jde především o snížení délky výše podpory nezaměstnanosti a sociální podpory a zrušení ochrany při propouštění zaměstnanců podniků s méně než šesti zaměstnanci. Tato opatření odbory zásadně odmítají a hrozí nejrůznějšími akcemi, od stávek po blokádu podniků, které mají vládu donutit k ústupkům. Zda budou však mít úspěch, je velmi nejisté. Spolkový kancléř už den před jednáním oznámil, že rozhodně nehodlá ustupovat nátlaků jakýchkoliv organizací a skupin.

A ještě jedna hrozba vyvolává v německém obyvatelstvu strach. Strach před záhadným plicním onemocněním SARS, které se šíří ze zemí jihovýchodní Asie. SARS má už dokonce vliv i na politická rozhodování. Bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber odložil plánovanou cestu do Hongkongu a průmyslníci a rejdaři v Hamburku nepojedou k hospodářským rozhovorům do Číny.