Václav Žák: K čemu je prezidentský slib?
Když soudce Ústavního soudu Vladimír Klokočka psal knihu Ústavní systémy evropských států, napsal o České republice: Primát ve vztahu prezidenta a vlády patří nepochybně vládě všude tam, kde rozhodnutí formálně označované jako rozhodnutí prezidenta republiky vyžaduje souhlasu vlády (což je velká většina).
V těchto záležitostech neasistuje vláda prezidentovi, ale prezident vládě.
Proč? Protože za tato rozhodnutí nese odpovědnost vláda, nikoliv prezident. Od prezidenta se pouze očekává, že svým podpisem stvrdí rozhodnutí vlády a propůjčí mu symbolickou důstojnost svého úřadu.
Je třeba si uvědomit, že v těchto případech nejde o podpis konkrétní osoby třeba Miloše Zemana ale instituce, tedy prezidenta republiky. Aby se dotyčná osoba prezidentem stala, musela složit slib, jímž se zavázala dodržovat ústavu a zákony.
Je proto zcela nemístné, aby Miloš Zeman argumentoval tím, že není automatem na podpisy. On ne, ale prezident ano. Pokud odmítá splnit závazek, který vyplývá z jeho slibu, měl by rezignovat. Prostě některé jeho kompetence jsou ve skutečnosti povinnostmi instituce, kterou zastává.
V akademické obci se bohužel rozšířil zvyk interpretovat ústavu jako soubor gumových provazů v boxerském ringu. Jak je kdo našponuje, takový prostor má. Není pak divu, že média mají v ústavních pravidlech taky hokej.
Výsledkem je dosti zmatená diskuse okolo chování prezidenta.
Někteří akademici by nejraději na Zemanovu svévoli reagovali změnou zákona. Kde je jejich sebevědomí? Dokud zákon změněn není, mají trvat na jeho dodržování. To budeme měnit zákony při každé prezidentově libůstce?
Proč akademická obec nehledá právní cesty, jak prezidenta donutit dodržovat svůj slib? Vždyť mohou dotčeným profesorům pomoci zažalovat prezidenta správní žalobou, jak to udělal soudní čekatel Langer, když ho prezident Klaus odmítl jmenovat soudcem. Naději na úspěch mají velkou.
Není totiž pravda, že jmenování profesorů hlavou státu je přežitkem z časů, kdy profesoři byli státními zaměstnanci. Stvrzení rozhodnutí univerzit udělit profesorský titul vládou je vyjádřením respektu státu k univerzitní autonomii.
Jmenování profesorů hlavou státu má výsostně symbolický charakter. Prezident jako představitel celku má svou nestranností snímat ódium stranického charakteru vlády.
Prostě profesoři, soudci, generálové mají být reprezentanty České republiky, nikoliv vlády ODS či ČSSD.
Je ovšem otázka, jestli čeští prezidenti dokážou svoji roli plnit, když jí evidentně nerozumějí. Bohužel, nejen oni.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
