Václav Klaus nepodepsal novelu zákona o dani z přidané hodnoty

Oč šlo. Vládním záměrem bylo zvednout od počátku příštího roku DPH za některé služby, zejména telekomunikační, což by se dotklo také internetu, ale například také v oblastech právního poradenství. Dražší by měla být i výroba oděvů, obuvi, nábytku, tabákových výrobků či počítačů. Vyšší daň se měla týkat i neběžného zboží. Například barev, laků, vodoměrů, nebo větrných turbín.

Zvýšení ze současných 5 na hned 22 procent mělo přinést do státní pokladny zisk zhruba 11 miliard. Dodejme ale, že ve snížené 5 procentní sazbě by měly zůstat potraviny, léky, knihy i obecné tiskoviny.

Opozice se zlobila. Vyšší DPH za služby sice patří k požadavkům Evropské unie, ale jak uváděli někteří komentátoři, Unie sice žádá vyšší daň za telekomunikační služby, ale nikde není řečeno, že to musí být hned o 17 procent. Zkrátka by mohla být menší, než navržených 22. A nadto Špidlův kabinet s věcí přišel předčasně. Ke zvýšení mohlo dojít až o rok později. Zajímavá byla také užitá taktika. Jako programový bod byl vládní návrh zařazen na program květnové schůze dolní komory Parlamentu doslova na poslední chvíli a zákonodárci ODS i KSČM tím byli očividně zaskočeni a o to plamenněji nesouhlasili.

Veřejnost si asi pamatuje hlavně rozhořčeného předsedu poslaneckého klubu občanských demokratů a hospodářského experta strany Vlastimila Tlustého, který opakovaně tvrdil, že vláda chystá největší zásah do peněženek občanů od roku 89. Samozřejmě opozice vždy podobné kroky podrobuje zdrcující kritice, kdy jindy by také měla zvedat hlas, než ve chvíli, kdy vláda zvedá daně.

Tentokrát však nešlo jen o takřka rutinní a s patřičným důrazem podávaný nesouhlas. Opozice měla pravdu v tom, že prvním krokem k získávání prostředků do státní kasy není v rámci reformy nějaké opatření úsporné, ale prostě jen výběr vyšší daně. Špidlova vláda už přitom jednou provedla něco trochu podobného, když po povodních přišla s balíčkem zákonů, který také obsahoval zvýšení daní. Tehdy z toho vznikla menší koaliční krize, když takto uspořádaný balíček odmítla podpořit poslankyně Unie svobody Marvanová a stojedničkové koalici chyběl k prosazení záměru právě její hlas.

Ekonomičtí specialisté však zároveň v případě návrhu na vyšší DPH za služby upozorňovali, že k podobnému opatření by dříve či později musela sáhnout i dnešní opozice, pokud by byla u moci. A že jde o trend v podstatě nevyhnutelný. Evropské země potřebují získávat příjmy z těchto nepřímých daní, neboť výhledově musí naopak snižovat daně z příjmu podniků a zvyšovat především pobídky investorům. A proto odborníků zároveň vyšší DPH nepředstavuje nebezpečí nárůstu inflace, neboť vyspělé světové státy vykazují už delší čas obecný pokles cen, čili deflaci, což se musí jako vyrovnávací trend projevit i v České republice.

Drtivý dopad na ceny, o kterém hovořila především ODS, nevypadá rovněž jako drtivá jistota. Neboť prostě něco bude spíš dražší a něco naopak levnější. A nikde není řečeno, že například poskytovatelé telekomunikačních služeb budou moci zvyšovat ceny podle nárůstu DPH už proto, že v této oblasti je stále hustší konkurence.

Otázkou přesto zůstávalo, zda předčasná a zbytečně vysoká DPH je šťastným vykročením do dlouhodobého záměru rozpočtové reformy. Část i vládních zákonodárců bude totiž pod tlakem veřejnosti později možná méně náchylná souhlasit s dalším šetřením prostřednictvím škrtů v nejrůznějších oblastech. A dodejme ještě, že návrh zákona koalice nicméně prosadila. A to do značné míry v atmosféře znovu utužované jednoty po debaklu s prezidentskou volbou.

Tento pátek, jak se ostatně dalo očekávat, vetoval předlohu prezident Václav Klaus. Jak sdělila prezidentská kancelář, hlavu státu prý k tomu vedly, mimo jiné, četné dopisy občanů, podnikatelů i například Svazu průmyslu a dopravy, které poukazovaly na nedostatky přijatého zákona a na jeho závažné negativní dopady do podnikatelského prostředí. Prezidenta také překvapilo, proč se k zákonu nevyslovil Senát, když jde, podle něho, o mimořádně významnou věc. Podotkněme, že Senát novelu ani neschválil, ani neodmítl, nenavrhl žádné úpravy, se kterými zákon vrátil Sněmovně, a jaksi tiše s ním tedy souhlasil.

Zbývá už jen dodat, že novela se, po prezidentově vetu, vrací do Sněmovny, jíž stačí k definitivnímu prosazení přijmout většinou všech poslanců, tedy oním známým počtem 100 a 1 zákonodárce. Pokud se od května uvnitř koalice opět něco nezměnilo, vyšší DPH by se přece jenom měla stát realitou.