V Trumpovi se probouzejí temné proudy 19. století. Mexiko se má čeho obávat, tvrdí amerikanistka

Poukazuje na to, že Mexiko má historicky velmi špatné zkušenosti se Spojenými státy, ovšem v posledních třech dekádách obě země pojí těsná obchodní a bezpečnostní spolupráce. Mexiko je například jedním z největších světových výrobců automobilů a tři čtvrtiny jeho produkce míří do USA, přičemž každé auto přejde hranici v průměru až osmkrát.

Čtěte také

Americká cla na Evropu? Hororová varianta by nás vrátila do 30. let, upozorňuje ekonom

Spojené státy mají s Kanadou i Mexikem uzavřenou dohodu o volném obchodu USMCA, kterou během svého prvního mandátu vyjednal právě Trump.

„Upozorňují na to, že je porušována a pozbývá jakékoli platnosti. Na Trumpa to ale nefunguje, v jednu chvíli říká, že je to ta nejhorší obchodní smlouva na světě, a vzápětí že je tou nejlepší,“ poznamenává Březinová.

Trump krátce po své inauguraci rozhodl o přejmenování Mexického zálivu na Americký, zatímco Mexičané s odkazem na platné úmluvy argumentují tím, že na to vůbec nemá právo.

Čtěte také

Ropa, auta a Trumpova cla. Pro Mexiko a Kanadu by byla téměř likvidační, tvrdí bývalý velvyslanec

„K Mexiku má Trump úplně stejně transakční vztah jako ke všemu na světě. Vnímá ho prismatem americké neokoloniální perspektivy – jako chudší zemi, která může být ráda, když s ní USA budou spolupracovat. Probouzejí se tam temné proudy z poloviny 19. století a Mexiko se má čeho obávat. Když jsem tam studovala, tak všichni říkali, že všechno špatné jde ze severu – bouřky i politická rozhodnutí,“ popisuje.

Velký klacek

Březinová se domnívá, že Američané mohou vinit Mexiko z toho, že nedělá více proti tomu, aby se do USA dostávaly drogy. „Mexiko ale zase říká, že bojuje válku, která není jeho a že po drogách je mezi Američany poptávka,“ podotýká vedoucí Iberoamerického centra na Metropolitní univerzitě Praha.

Pozici Mexika prý také komplikuje vysoká míra decentralizace a prorůstání drogových kartelů do regionálních politických a bezpečnostních složek.

Čtěte také

Trump usiluje o despotický režim, jen si nemůže dovolit tolik jako Putin, zamýšlí se filozof

„Jsou to skvěle řízené a výdělečné organizace, které mají větší rozpočty než lecjaké státy. A když se Mexiko snažilo vstoupit do otevřeného boje s kartely, tak to pro stát nedopadlo dobře,“ uvádí.

V této souvislosti zmiňuje také příklad Kolumbie, které se ve spolupráci se Spojenými státy podařilo potřít kartely a uzavřít pašerácké trasy přes Miami, ale tím se pouze zvýšil potenciál pašování přes mexicko-americkou hranici, který dokázaly kartely dobře využít.

„Trump se snaží narušit to, co bylo bráno jako nedotknutelné. Dlouhodobá obchodní a bezpečnostní partnerství, nic z toho není svaté. Tak proč do nich investovat, když z těch zemí můžu nějakou silovou taktikou nebo velkým klackem vymáčknout to, co chci? Jako se to v americké zahraniční politice dělo už dříve,“ vykresluje Březinová Trumpovu politiku.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.