V Trumpovi se probouzejí temné proudy 19. století. Mexiko se má čeho obávat, tvrdí amerikanistka

10. únor 2025

Největší audioportál na českém internetu

Kateřina Březinová | Foto: Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Kateřina Březinová, vedoucí Iberoamerického centra na Metropolitní univerzitě Praha

Americký prezident Donald Trump často vykresluje Mexiko jako dodavatele drog a nelegálních migrantů do USA. Na jižního souseda také uvalil 25procentní cla, vzápětí ale jejich platnost odložil v reakci na slib mexické prezidentky Claudii Sheinbaumové, že posílí ostrahu hranice. „Nesklapla podpatky tak rychle, jak mohla. Třeba si vynutila příslib, že USA zastaví proud zbraní do Mexika,“ popisuje iberoamerikanistka Kateřina Březinová.

Poukazuje na to, že Mexiko má historicky velmi špatné zkušenosti se Spojenými státy, ovšem v posledních třech dekádách obě země pojí těsná obchodní a bezpečnostní spolupráce. Mexiko je například jedním z největších světových výrobců automobilů a tři čtvrtiny jeho produkce míří do USA, přičemž každé auto přejde hranici v průměru až osmkrát.

Čtěte také

Spojené státy mají s Kanadou i Mexikem uzavřenou dohodu o volném obchodu USMCA, kterou během svého prvního mandátu vyjednal právě Trump.

„Upozorňují na to, že je porušována a pozbývá jakékoli platnosti. Na Trumpa to ale nefunguje, v jednu chvíli říká, že je to ta nejhorší obchodní smlouva na světě, a vzápětí že je tou nejlepší,“ poznamenává Březinová.

Trump krátce po své inauguraci rozhodl o přejmenování Mexického zálivu na Americký, zatímco Mexičané s odkazem na platné úmluvy argumentují tím, že na to vůbec nemá právo.

Čtěte také

„K Mexiku má Trump úplně stejně transakční vztah jako ke všemu na světě. Vnímá ho prismatem americké neokoloniální perspektivy – jako chudší zemi, která může být ráda, když s ní USA budou spolupracovat. Probouzejí se tam temné proudy z poloviny 19. století a Mexiko se má čeho obávat. Když jsem tam studovala, tak všichni říkali, že všechno špatné jde ze severu – bouřky i politická rozhodnutí,“ popisuje.

Velký klacek

Březinová se domnívá, že Američané mohou vinit Mexiko z toho, že nedělá více proti tomu, aby se do USA dostávaly drogy. „Mexiko ale zase říká, že bojuje válku, která není jeho a že po drogách je mezi Američany poptávka,“ podotýká vedoucí Iberoamerického centra na Metropolitní univerzitě Praha.

Pozici Mexika prý také komplikuje vysoká míra decentralizace a prorůstání drogových kartelů do regionálních politických a bezpečnostních složek.

Čtěte také

„Jsou to skvěle řízené a výdělečné organizace, které mají větší rozpočty než lecjaké státy. A když se Mexiko snažilo vstoupit do otevřeného boje s kartely, tak to pro stát nedopadlo dobře,“ uvádí.

V této souvislosti zmiňuje také příklad Kolumbie, které se ve spolupráci se Spojenými státy podařilo potřít kartely a uzavřít pašerácké trasy přes Miami, ale tím se pouze zvýšil potenciál pašování přes mexicko-americkou hranici, který dokázaly kartely dobře využít.

„Trump se snaží narušit to, co bylo bráno jako nedotknutelné. Dlouhodobá obchodní a bezpečnostní partnerství, nic z toho není svaté. Tak proč do nich investovat, když z těch zemí můžu nějakou silovou taktikou nebo velkým klackem vymáčknout to, co chci? Jako se to v americké zahraniční politice dělo už dříve,“ vykresluje Březinová Trumpovu politiku.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související