V Tichém oceánu plave ostrov odpadků. Je velký jako čtyři Německa

Plovoucí masa, které se také říká Velká tichomořská odpadková skvrna, svou velikostí odpovídá čtyřnásobku rozlohy Německa, přibližuje zase německý týdeník Die Zeit. Oblast koncentrovaného odpadu sestává z bezmála osmdesáti tisíc metrických tun plastu, zjistili vědci leteckým pozorováním. Svá zjištění publikovali v odborném časopise Scientific Reports. Skvrna se podle nich nadále rozrůstá velmi rychlým tempem.

Odpadkový pás je nahromadění plastových výrobků ve východní oblasti Pacifického oceánu, v oblasti mezi Kalifornií a Havají. Jeho velká část skvrny není pozorovatelná pouhým okem, protože plasty se postupně rozpadají v čím dál menší částečky. Nejde tedy jakési o souostroví plastů, jak by některé zkazky mohly napovídat.

Koncentrace plastů se pohybuje v řádu desítek až stovek kilogramů na metr čtvereční. „Je to vlastně dost děsivé. Jsme tak daleko od lidské civilizace, uprostřed oceánu, přesto i tady lidská aktivita zanechává stopy,“ říká oceánograf Laurent Lebreton, vedoucí vědeckého týmu, který za studií stojí. Masa plastů, pohupující se na vlnách oceánu, je podle něj připomínkou antropogenního vlivu na životní prostředí.

Tichomořský pás je jen jedním z mnoha odpadkových pásů znečišťujících světové oceány. Vznikají tím, že lidé neustále vyrábí, a – po třeba jen jednom použití – zase vyhazují plastové výrobky a obaly. Plasty se přitom produkují mnohdy tak, aby vydržely co nejdéle. To přijde vhod, když člověk potřebuje například odnést nákup. Když ale plasty končí v útrobách mořských želv, jejich dlouhá životnost je nevýhodou.

Rybí plasty

Nedávné studie ukázaly, že pokud plasty zarostou drobnými organismy, mohou se stát potravou rybám nebo mořským ptákům, a tím se dostat do potravního řetězce. Všechny důsledky tohoto procesu sice zatím nejsou známé, vědci se nicméně obávají, že vstup plastů do potravního řetězce může způsobit podvýživu a další problémy.

Plasty v rybě|foto: Algalita Marine Research Foundation, 5 Gyres Institute

Výzkumníci se snažili zjistit závažnost problému tichomořské odpadkové skvrny odebráním a analýzou vzorků plastů, to ale nabízí jen částečný vhled. Lebreton a jeho kolegové se proto rozhodli skvrnu zkoumat z ptačí perspektivy. Kromě leteckého pozorování vědci přesto použili lodě k odebrání několika vzorků.

Na padesáti plastových kusech bylo čitelné datum výroby. Nejstarší pocházel z roku 1977, další z osmdesátých a devadesátých let, nejvíce jich pak bylo z nulté dekády a jeden z roku 2010. „Z toho nicméně nevyplývá, že v době byly celou tu dobu,“ podotýká vědec Lebreton. Mnoho částí na sobě mělo útržky textu, celkem v devíti různých jazycích, převážně japonštině a čínštině. Vědci se domnívají, že odpadková skvrna se v posledních letech rozrostla vlivem tsunami, která zpustošila japonské pobřeží roku 2011.

Skvrna v Pacifiku sestává pouze z odpadků, které plavou na mořské hladině. Do jejího objemu nejsou započítány plasty, které se potopily. „Nevíme, jaký je stav znečištění ve vrstvách pod odpadkovou skvrnou a na mořském dně,“ píší autoři ve studii. Podle oceánografa Lebretona je právě to další krok – změřit znečištění v hlubinách a na dně oceánu, uzavírá Los Angeles Times.