V silničním zákoně jsou chyby,ale záměr je správný

Odpověď na základní otázku, totiž zda se jimi zvýší bezpečnost provozu a ubudou mrtví a zranění na silnicích i přechodech, na sebe ovšem nechá nějakou dobu čekat. Motoristé se budou zatím rozčilovat, neboť mnozí z nich - i když to třeba neřeknou nahlas - jsou za léta zvyklí cítit se za volantem až příliš sebevědomě, často se tudíž chovají bezohledně a sahat si na to nechtějí nechat.

Kdo aspoň trochu cestoval po Evropě, musel si ovšem povšimnout, že v její dlouhodobě kultivované západní části přešlo řidičům do krve podstatně rytířštější jednání, než jaké vidíme doma. Pátrat po příčinách místního motoristického hulvátství je úkolem pro sociology a coby námět pro nějakou studii se přímo nabízí. Snad to souvisí s desetiletími plebejského komunismu, v nichž se slušnost a ohleduplnost vůči okolí postupně vytrácela a sobeckosti naopak přibývalo. Možná si někteří řidiči připadali tehdy jen za volantem svobodní a vědomě nebo podvědomě mysleli především na sebe. V policejním státě jim nadto připadali i dopravní strážníci nedílnou součástí celého systému zákazů a příkazů, v kterém jsme museli žít a kterému se lidově říkalo buzerace.

Těžko říci. Ale ať už jsou kořeny současného mizerného chování motoristů - samozřejmě ne všech - jakékoliv, je nejvyšší čas proti němu začít bojovat. Pouhým apelováním na zásady slušnosti a zdravý rozum se doposud mnoho nezmohlo. A tak přicházejí ke slovu podstatně přísnější pravidla.

Námitek proti nim jsme slyšeli předem dost a dost. Nejčastěji tu, že bodový systém ve skutečnosti nic nezmění, jen otevře dveře k větší míře korupce. Podpláceni prý budou častěji policisté a nově také úředníci, rozhodující o trestných bodech. Ta tom jistě něco je a bude hodně záležet, zda a jak kvalitně se zvýší inspekční činnost, jestli na úplatky přijímající ale i rozdávající inspektoři dosáhnou a následky budou mít odstrašující účinek.

Zatím jsme během uplynulých šestnácti let v jiných oblastech sílu čehosi jako inspekce příliš pozorovat nemohli. Například mnozí tunelářští bankéři a jejich spojenci ve státní správě užívají svobody a kličkami vyvedených peněz jako by se nechumelilo. Zatímco na Západě padají za podobné delikty vysoké tresty a bankovní činitelé vědí, že je mnohem lepší žít z vysokého manažerského platu, než sedět ve vězení a utěšovat se představou, jak za bůhvíkolik let vykopají odkudsi schovaný lup a budou takříkajíc "za vodou". O tom, že jsou mezi českými policisty lidé, kteří za to, že vám neodeberou řidičský průkaz, přijmou bez mrknutí oka tisíce korun, ví leckdo své. Ale kolik takových korupčníků bylo přistiženo a potrestáno? Má-li novela silničního zákona přinést pozitivní změny, je nezbytné, aby prošla zásadní metamorfózou také inspekce. Podle Hospodářských novin například šéf pražského expertního ústavu silniční a městské dopravy Stanislav Huml říká, že by měla být zřízena nová nezávislá instituce zaměřená na korupci městských policistů, ale i městských a státních úředníků. O tom se zatím ale mezi politiky nemluví a někteří z nich spíš poukazují na chyby v zákoně.

Jak příklad uveďme to, že byl z původního znění vypuštěn paragraf o zákazu předjíždění kamiónů na dálnicích, ačkoliv všichni víme, jak navzájem se křižující obrovské náklaďáky blokují provoz a jak nebezpečně jejich manévry vyhlížejí a bohužel také často špatně končí - hlavně ovšem pro osobní vozy. Nespokojenci míní také, že není fér, aby řidiči nemohli zjistit, jaké jejich průběžné "bodové" konto. Vítat ovšem jistě lze záměr daleko tvrději postihovat motoristy s alkoholem v krvi, přičemž nad osm desetin promile už bude dokonce trestným činem s hrozbou ročního vězení. Je jistě správné, že se zavádí povinné celoroční svícení, že za mnohými řidiči ignorovaný zákaz držet za jízdy mobilní telefon u ucha nyní přijdou trestné body, a tak dále.

Zároveň je v zákoně několik drobných a spíš komických nesmyslů. Například často citovaná pasáž, podle níž nesmí žádný řidič zastavit na autobusové zastávce, aniž by byla zmíněna samozřejmá výjimka příslušných autobusů. Kvůli podobným přehmatům by ale bylo chybou zákon stáhnout a měsíce dopracovávat. S jeho korekcemi se stejně předem počítá.

Řada výhrad pochází hlavně od těch, jichž se norma týká, tedy řidičů, vidících v ní snahu je omezovat. Vzpomeňme si jen, jak se jim nelíbilo, když ministerstvo vnitra ještě za éry Jana Rumla horko těžko prosadilo snížení povolené rychlosti při průjezdu obcí a jak potom skutečně klesl počet zabitých. Dnes už dávno tento paragraf nikdo nezpochybňuje.

I když, jak bylo řečeno úvodem, sníží-li se díky novým pravidlům úmrtnost na silnicích, uvidíme teprve v příštích měsících.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání