V polsku probíhá ostrá předvolební kampaň
Nejnovější volební průzkum, co se týče dvou hlavních stran, tedy konzervativního uskupení Právo a spravedlnost bratrů Kaczyňských a liberální Občanské platformy, připomíná ty, které byly publikovány v roce 2005 před řádnými volbami. Právo a spravedlnost se ve vedení střídalo s Občanskou platformou. Obě hlavní strany měly okolo 30ti procent hlasů.
Novinkou blížících se mimořádných voleb je skutečnost, že by se v Sejmu mohl objevit nejnižší počet stran od roku 1989. Pouze tři. Kromě dvou výše zmíněných už jen strana Levice a demokraté. Je to uskupení tvořené levicí očištěnou od politiků, zprofanovaných zapletením do korupčních afér. V tomto případě jde zejména o dva bývalé postkomunistické premiéry Józefa/júzefa/ Oleksyho a Leška Milera. Postkomunisty pak doplňují osoby, které dokonce patřily do antikomunistické Solidarity, jenže jsou zklamáni politikou bratrů Kaczyňských. Demokratická strana zmíněných bývalých stoupenců Solidarity se přidala k postkomunistům i proto, že se v minulých volbách při samostatné kandidatuře nedostala přes pětiprocentní volební práh.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který otiskl na svých stránkách deník Rzeczpospolita, by volby vyhrálo Právo a spravedlnost se ziskem dvou set čtyř křesel v Sejmu. 173 by jich obsadila Občanská platforma. Poslední stranou takového Sejmu by bylo zmíněné uskupení Levice a demokraté, vedené bývalým polským prezidentem Alexandrem Kwašniewskim. Pro jeho stoupence by zbylo 81 poslaneckých míst.
A protože Sejm má 460 křesel, průzkum ukazuje, že by žádná strana nedosáhla parlamentní většiny. A tak by vládla menšinově, což asi nebude po zkušenostech z dosavadního Sejmu. Druhou variantou jsou tedy koalice. Občanská platforma se jí pokusila sestavit s Právem a spravedlností už po minulých volbách. Nakonec se však rozhádaly a Občanská platforma odešla do opozice.
V tuto chvíli se jeví pravděpodobnější její koalice s Kwašniewského seskupením. Takové souručenství by mělo dohromady 254 hlasů, tedy pohodlnou sejmovou většinu. Ani tyto dvě strany se nemusejí dohodnout, většinu nezíská nikdo a Poláci by tak možná v blízké době hlasovali znovu.
Těžkou porážku předpovídají průzkumy dvěma stranám, které ještě donedávna spoluvytvářely vládní koalici se stranou bratrů Kaczyňských Právo a spravedlnost.
Ani ultrakatolická Liga polských rodin, ani strana Sebeobrana radikálního vůdce rolníků Andrzeje Leppera se nepřibližují pětiprocentnímu prahu volitelnosti. Jejich preference se pohybují v tuto chvíli okolo dvou procent. Do Sejmu by se mohla dostat snad ještě Polská lidová strana, jejíž podpora kolísá okolo pěti procent.
Nízké preference dřívějších stran vládní koalice by mohly nahrávat bratrům Kaczyňským, protože voliči Ligy polských rodin a Sebeobrany by pravděpodobně hlasovali pro Právo a spravedlnost v obavě, aby jejich hlasy nepadly vniveč.
Vše bude záležet na tom, zda Poláci, poněkud otrávení politikou, budou chtít jít hlasovat. 19 procent dotázaných navíc ještě není rozhodnuto, komu dát svůj hlas.
Co se týče horní komory parlamentu, Senátu, favority jsou kandidáti Občanské platformy. Následuje Právo a spravedlnost. Jiné strany se v sondážích pro Senát už neobjevují.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.