V Německu se rozhořela polemika o papeži

Někteří také nesouhlasí s vývody spolkové kancléřky Angely Merkelové, že případ Williamson připouští, aby holocaust byl popírán. Ta Benedikta XVI. žádala, aby se on osobně a Vatikán veřejně distancoval od popíračů holocaustu. Politik její vlastní CDU Georg Brunnhuber po osobním rozhovoru s papežem v Římě prohlásil, že vzniká dojem jakoby antikatolické resentimenty v Německu nyní vyplouvaly v souvislosti s tímto případem na povrch. Rovněž předseda Bundestagu unionista Norbert Lammert se zastal papeže, ale kancléřku přímo nekritizoval. Podle jeho názoru je bezpředmětné papeže i církev v této otázce podezírat. Mnichovský arcibiskup Reinhard Marx pak přímo vzal papeže pod svou ochranu. Považuje za neuvěřitelné představit si toleranci Benedikta XVI. k antisemitismu a vyjádřil přesvědčení, že "žádný antisemita a popírač holocaustu nemá v církvi co pohledávat".

Zemský svaz bavorských katolíků protestoval proti vyjádření kancléřky, kterou obvinil, že se vměšuje do církevních záležitostí. Řezenský biskup Ludwig Müller vzal papeže v ochranu. Podle listu nevěděl o prohlášeních Williamsona, takže neučinil žádnou chybu a nemusí se proto omlouvat. Rovněž reprezentant Sudetoněmeckého landsmanšaftu europoslanec Bernd Posselt varoval Merkelovou, aby se nesnažila "mistrovat papeže". Spolková kancléřka podle jeho slov by se měla raději zabývat tím, aby "berlínská velká koalice prosazovala křesťanské zásady". V této souvislosti je zajímavé stanovisko církevní pověřenkyně frakce unionistických stran Ingrid Fischbachové, která vyslovila plnou podporu požadavkům spolkové kancléřky. Upozornila, že popírání holocaustu je v Německu trestním činem, a proto je zcela oprávněné, že kancléřka žádá od papeže jasné stanovisko. Jde totiž i o pohled na dnešní Německo.

Židovský světový kongres a ústřední rada Židů Německa přivítala včerejší výzvu Vatikánu. "Je to signál, na který židovský svět čekal," stojí v prohlášení kongresu a prezidentka rady Charlotte Knoblochová to označila za "první krok k obnově dialogu s církví". Z tohoto hlediska je proto překvapivé dnešní prohlášení ústřední rady Židů Německa, že setrvává na kritice papeže.

Viceprezident rady Graumann prohlásil v rozhlasové stanici Deutschlandfunk, že se očekávalo jeho rozhodnutí o zrušení přijetí bratrství Pia zpět do církve. Generální tajemník židovské rady Stephan Krammer proto hodnotil vystoupení Merkelové jako odpovědné. Předsedkyně berlínské židovské obce Lala Süsskindová žádala, aby popírač holocaustu Richard Wiliamson byl okamžitě znovu exkomunikován.

Die Welt dochází k závěru, že "paní Merkelová měla možnost své názory vzkázat prostřednictvím velvyslance u Vatikánu Hanse-Henninga Horstmanna. Tato diskrétní cesta by byla účinnější". List poukazuje, že v Německu jsou prohlášení Willimsona k šoa jednoznačně odsuzována, a proto neexistují důvody diferencí s pontifexem.

Berliner Zeitung však míní, že Angela Merkelová nemohla reagovat jinak k rozhodnutí papeže. Jeho prohlášení, že katolická církev pochopitelně holocaust nepopírá, je příliš lapidární, stejně tak jako výzva Vatikánu, aby se Williamson distancoval od svých prohlášení. Benedikt XVI. musí vzít zpět zrušení exkomunikace Williamsona.

Dnešní Frankfurter Rundschau dochází k závěru, že i kdyby proslulý antisemita Williamson přijal výzvu papeže, nikdo by mu neuvěřil. Papež by proto měl zaujmout jasné stanovisko a dramatickou chybu korigovat. Muž, který otevřeně štve proti Židům, nesmí mít žádné místo v katolické církvi. A na tento signál z Říma čekají mnozí katolíci, uzavírá své stanovisko známý deník.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .