V londýnském protileteckém krytu pěstují zeleninu. Městským farmám patří budoucnost

Ještě před několika lety tady byl jen prázdný tunel – pozůstatek z druhé světové války, který se klikatil pod britskou metropolí.

V dnešní době se v bunkru pěstují takzvané microgreens – tedy zelenina a bylinky, které se sklízejí ve velmi časných stádiích růstu. Mladé výhonky rostlin s výraznou chutí, dříve určené především pro fotografie na blozích o vaření nebo do kuchařských show, si postupně nacházejí cestu do lokálních kuchyní.

„Od roku 2014 se oblíbenost takových mikroplodů značně zvýšila,“ vypráví Steven Dring, který se svým kamarádem Richardem Ballardem založil firmu Zero Carbon Food, tedy podnik vyrábějící potraviny bez produkce dodatečných emisí.

Sklizeň po pěti dnech

Muži během svého vyprávění rozsvěcují růžové neonové zářivky, které ozařují podzemní prostory chladným a aseptickým světlem. Tunel připomíná scény z kultovního amerického seriálu Perníkový táta, ve kterém hlavní hrdina vyrábí drogy v podobně osvětleném úkrytu.

Po stranách bunkru stojí regály, ve kterých roste vše, co si jen člověk dokáže představit v salátu: fenykl, koriandr, wasabi nebo hořčičné listy. Samotný proces pěstování začíná ve vedlejším tunelu, ve kterém se roztrousí semena bylin na vlhkém koberci a po dobu pěti dnů se vystaví vysokým teplotám. Brzká sklizeň poté bylinám dodá intenzivní příchuť.

This is amazing! Look at this growing underground: the hydroponic farm hidden 33 metres below London: https://t.co/Dh4f0VudJR (via @Wired) #organic #hydroponic #hydroponicfarm #horticultural #plants #horticulture pic.twitter.com/NbuN87aUF1

— GroWorks (@UKGroWorks) 25. listopadu 2017

Nápad pěstovat rostliny v podzemí dostali muži nad sklenicí piva, pokračuje Luxemburger Wort. Jak Dring vzpomíná, diskutovali tehdy o globálních problémech, jako jsou rostoucí počet obyvatel, urbanizace a ničení životního prostředí. A o tom, že environmentální problémy jsou závažné, není pochyb. Stačí nahlédnout do Zprávy o světovém zemědělství, kterou pro OSN a Světovou banku vypracovalo 500 vědců.

Podle odborníků bude do roku 2050 žít 80 procent světového obyvatelstva ve městech. Současná forma zemědělství tak jen velmi stěží uživí v budoucnosti celé lidstvo. Zakladatelé firmy Zero Carbon Food si proto položili otázku, jak by se daly městské prostory proměnit v plodnou oblast.

Nový trend

Odpověď našli v knize Dicksona Despommiera Vertikální farma. Současný profesor mikrobiologie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku nápad formuloval už v roce 1999 spolu se svými studenty. Myšlenka udržitelného zemědělství v městských prostorách pak nadchla Dringa s Ballardem.

„Chtěli jsme rostliny pěstovat tam, kde by je lidé mohli přímo konzumovat, tedy v centu města,“ říká Dring. Tím se ušetří náklady na přepravu potravin a sníží se produkce emisí. Odtud také plyne název firmy, píše lucemburský deník.

Zeleninová farma v Chicagu|foto: CC0 Public domain

V některých zemích, jako jsou třeba Singapur nebo Spojené státy, model velkoměstského zemědělství už dobře funguje. Od roku 2011 zažívá boom také v Japonsku, kde tehdy došlo k havárii jaderného reaktoru ve Fukušimě. Důvod je jasný. Když se rostliny vypěstují v uzavřených prostorech, lidé se nemusí obávat, že jedí kontaminované potraviny.

Samotný mikrobiolog Despommier je přitom nadšený, jak se jeho myšlenka během pouhých osmnácti let rozšířila. Luxemburger Wort nicméně podotýká, že velkoměstské farmářství nenajde uplatnění všude – příkladem je prý Německo.

„Je to dáno tím, že spolková republika má poměrně nízkou hustotu zalidnění, moderní systém zemědělství a nížinatý ráz krajiny,“ vysvětluje Kamuran Serez z Institutu futureorg. Podle jeho názoru by bylo mnohem smysluplnější takzvané městské zahradničení, přičemž by se využily nezastavěné plochy.

Přežijí i bez dotací?

Zdá se však, že britským podnikatelům se investice do jejich firmy vyplatila. Ze své podzemní pěstírny denně vyvezou okolo pěti tisíc balíčků zeleniny. Předpokládají, že za několik měsíců bude jejich podnik jako první z podobných evropských projektů ziskový. Důvod k oslavám ale kazí blížící se brexit, čteme v lucemburských novinách.

Firmu totiž ohrožuje strach z finanční nejistoty na straně zákazníků a investorů. „Přitom to máme v Británii jako start-up složité už teď. Sedmdesát procent našich zaměstnanců pochází z jiných evropských zemí a nemají ponětí, jak se pro ně situace po brexitu bude vyvíjet,“ stěžuje si Dring.

Největší potíž pro firmu ale představuje ztráta dotací z Bruselu. V roce 2019, kdy Velká Británie z Unie pravděpodobně vystoupí, zároveň přijde o prostředky z největšího dotačního programu Horizont 2020. Jak se firmě po brexitu bude dařit, tak záleží na obratu a penězích investorů, uzavírá článek lucemburský list Luxemburger Wort.