V Lagosu vyrostla malá Čína. Někteří Nigérijci se bojí jejího rostoucího vlivu

18. listopad 2021

U brány v křiklavě rudé zdi s cimbuřím zastavilo první auto. Skrz ztmavená skla není vidět, kdo sedí uvnitř, ale hlouček mužů posedávajících ve stínu přístřešku u blízkého taxi ranku má jasno. „To jsou Číňani. Ti vždycky jezdí autem,“ vypráví mi řidič mototaxi, čekající na zákazníky. U takzvaného China Town, střediska čínské komunity v Lagosu, má stanoviště už léta. Číňany ale v okolních ulicích nikdy neviděl, protože prý nikdy nechodí pěšky.

Čtěte také

Přesný počet Číňanů v Nigérii není známý. Odhadem jich ale v západoafrické zemi žijí desítky tisíc. Jsou to úředníci, poradci, podnikatelé, technici. Přicházejí sami nebo následují zakázky, které čínské společnosti v Nigérii získávají. Centrem jejich komunity je potom Čínské obchodní centrum, kterému ale nikdo neřekne jinak, než China Town.

Není to čínská čtvrť, spíš hrad. Kolem dokola ho obklopují rudé vysoké zdi s cimbuřím. K vstupní plechové bráně dokonce vede cosi jako most přes suchý příkop. Uvnitř China Town je všechno – byty, restaurace, obchody, dílny, ordinace nebo třeba cestovní kancelář. V objektu rozčleněném na náměstí, ulice i patra sice pracuje několik Nigérijců, většinou ale mají čínské nadřízené. Třeba jako Mesoma a Chiniere. 

„Díky nim je tady víc pracovních příležitostí. Ale neumí moc anglicky, jen základní slovíčka. Tak se učíme čínsky, abychom jim rozuměly,“ vypráví dívky jedna přes druhou. Stojí přitom v potemnělém obchodě s oblečením. Ten patří společně s dalšími dvěma obchody v ulici čínskému obchodníkovi, který nás pozoruje zpovzdálí, od stojanu s botami. 

Centrum vystavěl v roce 2004 Guo Ping Sun, který do Nigérie přišel na konci 80. let. Původně chtěl z mořské vody těžit sůl, ale jeho podnik zkrachoval. Dnes ho živí China Town. Nigérie ho podle jeho slov přilákala, protože je obrovská a plná příležitostí. „Nigérie je dnes jako Čína. Je veliká, žijí tu miliony lidí. Můžeme tu stavět továrny, protože Nigérijci žádné nemají,“ vypráví s pomocí svého dlouholetého přítele a tlumočníka Julia Salomona.  

Uzavřená komunita, kterou mění mladí

Jen v Nigérii dnes existuje asi 170 čínských firem různého zaměření. Podle novinářky Ejiry „Lady E“ Umukoroové z Delta Radio nemá čínské podnikání pro Nigérie zásadní význam.

„Peníze tady nezůstávají. Když jde o nějakou národní zakázku, Nigérie si od Číny na projekt půjčí a pak ho zase Číně splácí. Ty projekty tu zajišťují zase čínské firmy, kterým naše vláda platí. A peníze z čínských firem, které tu působí, tady nezůstávají, ale jdou do Číny. Je to začarovaný kruh. Naše ekonomika se nerozvíjí. Čínské investice jsou jen iluzí. Ty peníze se točí, ale v Číně, ne u nás,“ popisuje svůj názor na působení asijské velmoci.

Čtěte také

Vinu vidí hlavně na straně nigérijských autorit, které na tom různě profitují, ale taky na straně obyčejných Nigérijců, kterým to nevadí. „Je to nastavením jejich mysli,“ myslí si. „Všechno v jejich životě řídí víra a oni nemají vlastní vůli s čímkoliv něco dělat. Dokud se to nezmění, nenastane ani změna v systému.“ 

Podle ředitele Nigérijského státního rádia Prince Adeiynky Amosua žijí Číňané ve velmi uzavřených komunitách. „Často společně obývají i byty. Není výjimkou, že jich tam žije třeba deset,“ popisuje jejich život.

„Neintegrují se. Žijí podle svých zvyků, tradic, neadaptují se na nigérijský způsob života.“ Číňané se v tom podle Amosua moc neliší od Indů, kteří v zemi taky tvoří uzavřenou společnost, rozeznatelnou od ostatních třeba i nošením svých tradičních šatů.

Změnu vidí třeba u mladých Číňanů, kteří jsou společenštější. „Chtějí se bavit s ostatními, chtějí žít,“ popisuje. Mladé ženy z Číny pak prý často v Nigérii hledají manžela.

Celý pořad Kateřiny Havlíkové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.