V Bělorusku nalezeny další polské oběti NKVD

Ta během vyšetřování na místě také objevila zbytky krabičky od předválečných polských cigaret, vyráběných ve Varšavě. Není zatím jisté zda ostatky pocházejí z roku 1940, kdy jednotky NKVD vraždily polské důstojníky v Katyni, nebo o Poláky údajně postřílené v červnu 1941 při ústupu po agresi Německa. Definitivní závěry patří historikům. V tuto chvíli nelze ani vyloučit, že oběti zabili právě Němci a jejich známé einsatzgrupen, proslulé především mordováním Židů

Nejprve k Polsku. Letos si tamní veřejnost, politici a historici připomenou 70 té výročí počátku 2. světové války. 1. září 1939 napadlo zemi nacistické Německo. Tato událost nemá dvojí výklad. Není tomu tak ale v případě napadení Polska Sovětským svazem. Zatímco v Polsku a většině evropských zemí toto datum dnes označují za počátek agrese a realizaci závěrů hanebného paktu Ribentrov Molotov, poválečná historie a to i komunistického Polska tvrdila, že chtěl Sovětský svaz anexí ochránit tamní polské, ukrajinské a běloruské obyvatelstvo před hrozícím nacistickým terorem. V době, kdy v Brestu pochodovaly společně na přehlídce Wehrmacht a Rudá armáda, aby oslavily společné vítězství a likvidaci oběma stranami v uvozovkách "nadbytečného" polského státu.

Nyní do Běloruska. 17. září, den výročí agrese na Polsko popisují dodnes tamní učebnice historie jako Den sjednocení. Náměstí u zmíněného chrámu Nejsvětější Bohorodičky dokonce nese název s tímto datem.

Bělorusko pod vedením Alexandra Lukašenka nikdy neuznalo, že by se vraždění polských, ale i obětí jiných národností dopouštěly jednotky NKVD. Podle provládních běloruských historiků tyto oddíly nikdy nečinily nic mimořádného. A pokud jde o masakry na Polácích šlo dokonce o odvetu za bolševické oběti rusko sovětské války z let 1918 a 1920. Lukašenkovská tajná policie dodnes nese jméno nástupnické organizace NKVD- KGB. A v zemi se navíc objevuje kult Felixe Džerdžinského, bolševika polského původu, který sovětskou tajnou policii vedl od jejího založení na sklonku roku 1917. Veřejnost v Polsku nedávno šokoval fakt, že běloruská KGB zorganizovala tábor předvojenského výcviku pro mladé. Byl to podle oficiálních informací první krok k založení hnutí mladých "džerdžinistů." To má oficiálně zahájit činnost příští rok.

Ale zpět k nálezu ostatků v klášteře v Glenbokém. Podle prvních expertíz běloruské kriminální policie šlo o těla dvaceti až třiceti osob. Není vyloučeno, že tam mohou být stovky dalších obětí. Polští historici zatím neznají osud 8 000 osob, které podle všeho nezahynuly během masového zavraždění 15 000 polských důstojníků jednotkami NKVD v roce 1940 v Katyni.

Zatímco běloruská strana zatím vždy polské žádosti o přístup do archívů a na místa masových hrobů buď okamžitě odmítla, nebo je ignorovala, v Polsku panuje naděje, že by úřady Alexandra Lukašenka mohly s ohledem na prezidentovo otevírání se směrem západ nad vyšetřováním přimhouřit oko. Polský deník Gazeta Wyborcza dokonce tvrdí, že půjde o jakýsi test upřímnosti Lukašenkových gest.

Zatím se ale nezdá, že by se běloruské učebnice historie měly v dohledné době dočkat nějaké radikální změny obsahu. Běloruský prezident se nikdy netajil svým obdivem k Džerdžinskému, zakladateli dnešního post sovětského KGB jako v uvozovkách "rytíři" revoluce. Pro upřesnění- pod tímto glorifikujícím názvem vyšla v roce 2007 v Bělorusku Džezdžinského biografie.

A koneckonců je nutné připomenout, že zatímco ruský premiér Vladimír Putin bude podle všeho přítomen 1. září v Polsku vzpomínkové akce k 70. váročí zahhájení 2. světové války, běloruský prezident zůstane doma. Bude totiž čekat na 17. září, zmíněný den, kdy Sovětský svaz po dohodě s Německem obsadil východní část předválečného Polska. Mají to být masivní oslavy jednoty země. A v již zmíněném Brestu, kde v září 1939 německá a sovětská vojska uspořádala společnou přehlídku, má být odhalen pomník připomínající- cituji běloruské vládní zdroje- zářný den 17. září 1939.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .