Už je jisté, že vláda stihne jen velmi málo

Program je tak chudý, že se vnucuje otázka, proč takovou schůzi vůbec svolávat, když by se všechno bez problémů stihlo na řádné schůzi v září. Jediným ministrem, který předkládá návrhy zákonů, je totiž šéf resortu práce a sociálních věcí Petr Nečas. Chce schválit pět dokumentů, přitom jediný z nich je opravdu důležitý. Platit však má nejdříve v červenci 2009, tak by mohl bez potíží počkat. Jde o normu, která má pomoci cizincům v cestě na pracovní trh a zároveň lépe motivovat nezaměstnané, aby co nejrychleji hledali novou práci.

Sporná bude ještě novela zákona o státní službě. Jde již o třetí novelu stejné věty, když odkládá platnost zákona schváleného před pěti lety: tentokrát na rok 2012. Fakticky to znamená, že v Česku nebude ani v příštích třech letech platit zákon, který požaduje Evropská unie od každého členského státu a který měl mimo jiné omezit politizaci veřejné správy.

Právě nad programem mimořádné schůze, která začíná už v úterý, je už možné uzavřít letošní vládní bilanci. Důležité zákony byly sněmovnou schváleny v červnu, kdy prošel první zákon z balíku, který umožní elektronizaci státní správy, tedy první zákon o eGovernmentu. Vyšel z dílny ministra vnitra Ivana Langera, který uplatnil rovněž zákon o policii. Vedle něho byl aktivní opět Petr Nečas. Prošel mu první krok penzijní reformy, zároveň novelizoval zákon o nemocenské, aby vyhověl Ústavnímu soudu a přitom nezruinoval státní pokladnu.

Třetím z aktivních ministrů je tradičně šéf financí Miroslav Kalousek. Poslanci mu schválili novelu zákona o účetnictví, která je ovšem také jen prvním krokem k tomu, aby se konečně daly kontrolovat veřejné finance. Ovšem tím končí výčet nejen za první polovinu roku, ale prakticky za celý rok. Nečas ještě nabízí už zmíněný plán, jak posílit nabídku na trhu práce, ale další zákony se letos už zřejmě neschválí.

Ve hře je ještě Kalouskova novela zákona o dani z příjmů, která by měla v příštím roce snížit o procento sociální pojistné, tu však kromě opozice odmítají rebelové z ODS v čele s Vlastimilem Tlustým. Nebyla zařazena na srpnovou schůzi a to znamená jednoznačně, že stále nenašla podporu.

Také ministr zdravotnictví Tomáš Julínek podle očekávání nestihl své tři zákony, které mají reformovat nabídku zdravotních služeb. Přitom je velmi nepravděpodobné, že se Julínkovy zákony podaří zařadit i na schůzi v září a tím je ve hvězdách také jejich schválení ještě v letošním roce. Také proto, že proti nim stále mají vážné námitky menší koaliční strany.

Dá se očekávat, že bude schválen trestní zákoník, ten je však dílem nejen této, ale i několika předchozích vlád.

Ministři tvrdí, že ve svém úsilí splnit alespoň nějaké úkoly, budou v legislativní práci pokračovat i během evropského předsednictví, kdy budou mít celou řadu jiných úkolů. Nelze to vyloučit, ale po dosavadních zkušenostech je na místě spíše skepse.

Vlastně už jde vládě vystavit předběžný účet za celé čtyři roky. Pokud se přístup kabinetu nezmění, tak po něm zůstane sporná daňová reforma, dílčí úpravy sociálního systému včetně zvýšení penzijního věku, pokračování práce na lepším systému státních financí, první pokus o přehlednější zdravotnickou legislativu a pokus elektronizovat státní správu.

Samozřejmě platí, že kvalita vlády se nepozná jen podle zákonů. Ale i v jiných směrech se zatím nevykazují žádné velké úspěchy. Ekonomický růst zpomaluje, euro se odkládá, při čerpání evropských peněz máme zpoždění, nikdo se ani omylem nesnaží o kontrolu předražených investic do dálniční sítě, bezpečnost na silnicích se zhoršuje, o pasivitě zahraniční politiky svědčí naposled mlčení českých diplomatů během rusko-gruzínské války. Avízovaná snaha zlepšit vymáhání práva ztroskotala na případu vicepremiéra Jiřího Čunka, kdy se samotné špičky politiky i justice postavily do cestě vymáhání práva při podezření z korupce. Popis aktivit vlády vzbuzuje automaticky kritiku. Ovšem chudé aktivity ministrů je možné hodnotit i z opačné strany. Malá aktivita při sepisování nových zákonů vypadá v růžových brýlích jako konec legislativního třeštění minulých vlád, které nedělaly nic jiného, než zaplevelovaly právní řád neustálými novelami předchozích zákonných novel. Od některých ministrů, konkrétně od Nečase a Kalouska jsme se dočkali nepopulárních, ale o to užitečnějších kroků, které pomohou zvláště v nemocenské a kontrole veřejných financí. Tím usnadnili cestu budoucím vládám. Dá se také říct, že ve srovnání s předchozími vládami nejsou výsledky o tolik horší.

Ovšem ochlazení ekonomiky a nebývalá politická korupce obraz období Mirka Topolánka a jeho ministrů zhoršuje. Alespoň však víme, že něco nefunguje. Topolánek stejně jako jeho předchůdce Vladimír Špidla užívali či užívají pro existenci své vlády stejný argument: důležitý není počet poslanců, ale reformy, do kterých se odhodlaně pustíme. Teď už víme, že premiéři takové sliby nikdy nesplní.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .