Uvidíme obrovský Mars?
Z různých zdrojů, většinou jako řetězový mail s prezentací, se k vám nyní může dostat šokující informace, že letní oblohu zpestří planeta Mars o velikosti Měsíce v úplňku. Je to grandiózní nesmysl.
Na internetu už sedm let každé léto koluje fantastická zpráva o tom, že především srpnová obloha bude ve znamení neobvykle veliké rudé planety Mars, která 27. srpna bude k Zemi tak blízko, že na nočním nebi zabere stejný prostor jako kotouč měsíčního úplňku. Dále jste upozorňováni, že mimořádnou podívanou si rozhodně nesmíte nechat ujít, neboť další příležitost se datuje až na rok 2287. Za celou tuto scenérii prý můžeme vděčit obří planetě Jupiter, která svými slapovými silami ovlivnila dráhu Marsu a celé toto jedinečné přiblížení tím zapříčinila. Zní to nesmírně lákavě, ale…
Podivný tanec Marsu
Abychom rudou planetu mohli pozorovat nejlépe, musíme si počkat na období, kdy ji najdeme na opačné straně oblohy než Slunce, tedy v tzv. opozici se Sluncem. Mezi dvěma opozicemi uběhnou přibližně dva roky a jeden měsíc. V době opozice může planety Mars a Zemi dělit vzdálenost mezi 54 až 102 miliony km. Příroda to navíc „nastavila“ tak, že v následujících tisíciletích se nejbližší bod dráhy Marsu ke Slunci promítá na letní obloze. Až doposud se tedy fantastická zpráva drží správných faktů. To ostatní jsou už jen snůšky nesmyslů.

Poslední marsovská opozice se odehrála 29. ledna 2010. Ta další nás čeká až 3. března 2012. Letošní letní oblohu tedy planeta Mars rozhodně nijak neobohatí. Všimnou si jí až „ranní ptáčata“. Rudou planetu najdou za srpnového rozbřesku nevysoko nad východním obzorem jako jednu z jasnějších hvězd v souhvězdí Blíženců.
Jak se říká, na každé legendě je zrnko pravdy. V případě Marsu o velikosti Měsíce jsou tím zrnkem historické kořeny. Celá zpráva se totiž vztahuje ke skutečné astronomické události, k níž došlo před osmi lety. V srpnu roku 2003 opravdu nastala mimořádná opozice Marsu se Sluncem a rudá planeta se 27. srpna toho roku nacházela k Zemi nejblíže za posledních několik desítek tisíc let. Přesto ji však od naší rodné planety dělila propastná vzdálenost necelých 56 milionů kilometrů. Pro představu: takovou vzdálenost byste urazili, kdybyste 1400x obepluli naší Zemi kolem jejího rovníku!
Leda z kosmické lodě
Mars jako těleso, je asi dvakrát větší než Měsíc. Abyste jej tedy spatřili na obloze o velikosti Měsíce v úplňku, musel by od Země být přibližně dvakrát dál než Měsíc, tedy ve vzdálenosti okolo 780 tisíc km. To je řádově stokrát blíž, než se ve skutečnosti Mars nachází od Země při opozici. Vidět Mars stejně veliký jako Měsíc v úplňku znamená vzít si kosmickou loď a zaletět k němu.

Ze Země se musíme spokojit s pohledem přes dalekohled, neboť úhlově se Mars i při největším přiblížení k Zemi stále jeví jen jako velmi jasný bod. Při porovnání s Měsícem v úplňku je při takovém přiblížení úhlově asi 75x menší. Malý dalekohled, například lovecký triedr, jej ale jako kotouček už rozliší. Krásný pohled pak nabídne větší přístroj, který odhalí například modravé polární čepičky či tmavší útvary na marťanském povrchu.
Ukázková opozice
Taková opozice, při které je Mars skutečně blízko k Zemi, nastává jednou za přibližně 16 let. Naposledy jsme ji zažili 27. srpna roku 2003. Ta další se odehraje 27. července 2018. A bude to dvojnásobně, či možná trojnásobně výjimečná opozice. Přímo toho dne večer se kromě Marsu budeme moci pokochat úplným zatměním Měsíce, které – aby toho nebylo málo – bude nejdelším v tomto století vůbec. Fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu a 44 minut. Zrudlý měsíční úplněk najdeme jen 6° severně od rudé planety. Lidé si tak budou moci na vlastní oči porovnat obě tělesa, navíc podobně zbarvená. A snad konečně uznají, že Mars ze Země nikdy o velikosti úplňku nespatří.

Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.