Utajené tenerifské pyramidy Thora Heyerdahla

24. září 2010

Pyramidy na ostrově Tenerife pomohl odkrývat Nor Thor Heyerdahl za peníze jiného Nora - Freda Olsena. Pro práci na Tenerife měl Thor Heyerdahl dlouholeté zkušenosti s odkrýváním pyramid na Sicílii, v Mexiku, Peru a také v Mezopotámii. Odkrývání a zviditelňování pyramid bral jako důkaz pro potvrzeni svého přesvědčení o dalších souvislostech jejich existence.

Od roku 1936, kdy se svou první manželkou připlul na polynéský ostrov Fatu Hiva, přestal věřit v zažité teorie o osidlování jednotlivých kontinentů. Nevěřil, že Polynésie byla osídlena národy z Asie. Na základě studia mořských proudů a větrů a také díky maličkosti, jako je pěstování sladkých brambor na ostrově, předpokládal, že Polynésii osídlili lidé, kteří přišli z amerického kontinentu. Čtyři tisíce mil dlouhá plavba z Peru na polynéské ostrovy na legendárním balzovém voru Kon-Tiki potvrdila správnost jeho hypotézy. Pak následovaly ostrovy Galapágy a Velikonoční ostrovy a sílící Heyerdahlovo přesvědčení, že Jihoameričané byli v Pacifiku dřív, než Kolumbus přeplul Atlantik na cestě do Ameriky. Ačkoliv se kniha o plavbě Kon-Tiki stala po bibli jednou z nejprodávanějších knih světa a dokumentární film z plavby vynesl Heyerdahlovi Oscara, profesionální vědci v oboru antropologie přijímají dodnes jeho teorie s lehkou rezervovaností a shovívavostí!

To druhý Nor v našem příběhu, Fred Olsen, měl v čase příchodu Heyerdahla na Tenerife již s Kanárskými ostrovy dlouholetou zkušenost. Jeho rodina se přistěhovala na ostrov La Gomera v roce 1907 a začala zde pěstovat rajčata a banány. Dovedu si představit zarputilost a houževnatost protestantského Nora při obdělávání kamenité půdy. V Norsku mi ukazovali sráz ve výšce sedmdesáti osmdesáti metrů nad fjordem, kde rodiče uvazovali své děti ke stromu, aby nespadly do moře, zatím co oni museli obdělávat půdu. I tady se projevovala zarputilost v nerovném boji s přírodou, se životem a jeho nástrahami. Později je odstěhovali násilím, protože "berňák" odmítl šplhat se do srázu pro výběr daní.

V roce 1974 Olsenovci zahájili lodní přepravu mezi Kanárskými ostrovy a dnes provozují pět námořních linek, hotely, restaurace, golfová hřiště. I tak se stalo, že se ti dva Norové potkali na Tenerife. Byla to, či nebyla náhoda? Náhody jsou v badatelské práci neobjasněným úkazem. Nazývají se serendipity a je jim věnována celá kniha. Fleming náhodou zapomněl na stole Petriho misku s mikroby a byl z toho objev penicilinu, Heyerdahlovi se až do Mexika donesla náhodou zpráva z tenerifských novin o objevu stavby připomínající stupňovitou pyramidu. Pracoval tenkrát v Tecume na odkrývání předkolumbovských pyramid. Prostudoval fotografie z Tenerife a zaznamenal podobnost mezi stavbou na Tenerife a pyramidami v Mexiku, Peru, Sicílii a Mezopotámii. Tak se v roce 1994 vydal na Tenerife do města Güimar.

První vykopávky na gűimarských pyramidách byly ještě před Heyerdahlem prací archeologů z La Laguna University v hlavním městě Santa Cruz de Tenerife (mají tam krásnou architekturu zdobenou barevnými dlaždicemi). Ti společně s astrofyzikálním ústavem našli spojitost mezi pyramidami a astronomií. Hrana pyramid totiž ukazuje na slunce v zimním a letním slunovratu. Pak do děje vstoupil Heyerdahl a po něm Olsen. Ten pro jistotu vykoupil celou oblast, kde se pyramidy měly nacházet, aby krajan měl klid k práci. K tomu ještě založil nadaci FERCO (Foundation for Exploration and research on Cultural Origin), která z peněz Freda Olsena poskytuje granty na výzkum prehistorického osidlování a průkopnických cest po souši i vodě. Nor Olsen měl s ostrovany svou zkušenost a předvídal běh věcí budoucích. Španělé, kterým Kanárské ostrovy připadly v roce 1479, tvrdili, že rozvaliny nejsou pyramidy, ale hromady kamení, jak je na jedno místo ukládali španělští dobyvatelé při zúrodňování půdy. Rádi by totiž obešli dokumentaci přítomnosti původních obyvatel ostrova, Guančů, které podobně jako původní obyvatele v Latinské Americe téměř vyvraždili. Koncem 16. století jich zůstala jen asi tisícovka. Jejich původ a příchod na ostrovy jsou nejasné. Mluví se v té souvislosti také o Berberech, kteří se liší od Arabů, a některé jejich kmeny jsou světlovlasé a píší latinkou.

Guančové nedovolili Kolumbovi při jeho cestě do Ameriky v roce 1492 zakotvit na Tenerife. Nelíbil se jim zjev vousatých Španělů, podobný jejich vzhledu. Kolumbus se musel zásobit vodou na sousedním ostrově Gomera. Když ale vousatí Španěle přistáli v Novém světě, domorodci je vítali. Viděli v nich legendární zakladatele jejich kultury, vousaté muže, kteří přišli kdysi přes oceán. Kdo ale zbudoval pyramidy na Tenerife, kde lidská civilizace byla prokazatelně už 2 000 let před Kristem, což ukázaly analýzy obsahu chodeb pod pyramidami. Jenže Guančové žili na Tenerife až v období let 680 až 1 020 po Kristu. Byli to teda stavitelé, které sem zanesly stejné mořské proudy, jaké dopravily Kolumba do Ameriky?

Hlavní práce na pyramidách proběhly v letech 1997 až 1998. To se již Heyerdahl přestěhoval s rodinou na Tenerife. V Güimaru zrenovoval starý, polozbořený dům, postavený ve stylu tamější tradiční architektury, a za vysokými zdmi plotu se stáhl do izolace. Líbilo se mu chodit volně po městě nepoznán a neobtěžován. Dopomohla mu k tomu i ignorantská španělská povaha místních obyvatel. Vyprávěla mi o tom jeho osobní norská sekretářka. A pravdivost jejích slov jsem si ověřil na vlastní kůži. Na jiném, mnoho tisíc mil vzdáleném ostrově v Karibském moří, kam se vystěhovalo mnoho obyvatel Kanárských ostrovů, na Portoriku.

Jedním z cílů mé cesty na Tenerife bylo navštívit dům Thora Heyerdahla, i když až po jeho smrti. Na recepci hotelu mi nejenže nikdo nedokázal říci, kde Heyerdahl bydlel, ale ani nevěděli, kdo to byl! Ptal jsem se mnohých. Neuspěl jsem ani u těch, u nichž jsem předpokládal, že znají těch 2 000 čtverečných kilometrů své země. Jméno Thor Heyerdahl nikomu nic neříkalo, ani inteligentnímu inženýrovi z Madridu, jako mnoha dalším, čekajícím v řadě na lanovku na 3 715 metrů vysoký vulkán Teide, nejvyšší horu Tenerife, a třetí nejvyšší vulkán na světě.

Objeli jsme autem celý ostrov, na každé zastávce tatáž otázka se stejnou odpovědí: nevíme. Až jeden recepční věděl o pyramidách v Güimaru, ale zase nic o Heyerdahlovi. Pyramidy jsme našli, i etnografický park s muzeem. Všechno na místě vykopávek postavil za své prostředky Nor Olsen. Sídlí tam i nadace FER CO, jejímž čestným předsedou byl doktor Heyerdahl. Jeho dům zůstával však pořád utajen. Ptal jsem se lidí v nevelkém Güimaru i personálu v muzeu. Všichni sice věděli, že tady žil, ale nic o jeho domě. Celý zoufalý jsem naposledy zastavil u dvou dam a konečně úspěch - dům mi spolehlivě ukázaly. Vysoký zděný plot nedovolil pohled dovnitř a branka byla zamčená. Ale stal se malý zázrak. Branka se otevřela a v ní stanula osobní sekretářka Thora Heyerdahla. Dovnitř jsem ale nemohl, i když dům byl prázdný. Sekretářka důsledně plnila Heyerdahlovu poslední vůli a přání jeho manželky. Ta právě v té době pobývala v Colla Micheri v Itálii, kde 18. dubna 2002, v kruhu čtyř dětí, osmi vnoučat a šesti pravnoučat Thor Heyerdahl zemřel.

V objetí vulkanických skal a suťových dun stojí dál güimarské pyramidy. Je zde zvláštní ticho a kraj připomíná scény z jiného světa. Jako třeba z filmu Planeta opic, který se zde vlastně točil. Vznáší se tu i duch Thora Heyerdahla. Muže, který své vizi a jejímu naplnění věnoval svůj plodný a dlouhý život.

autor: Michal Giboda
Spustit audio