Ústavní soudkyně

Důvodem je její čtvrtstoletí starý rozsudek vynesený nad hostinským, který narušoval schůzi občanského výboru a prohlásil, že není zvědavý na komunistické šplechty. Soudkyně Formánková s odstupem času sebekriticky říká, že odsoudit onoho muže na deset měsíců nebylo šťastné, nebylo správné, a bylo způsobeno i její hloupostí. Většinu senátorů pak přesvědčila, že důležitější než tento starý rozsudek jsou její dnešní odborné znalosti a dobrá pověst na Plzeňsku, kde si jí podle senátora Jiřího Šnebergera lidé váží. Není důvod pochybovat, že se Vlasta Formánková bude práci u Ústavního soudu věnovat příkladně a že bude pro tuto instituci z odborného hlediska přínosem.

Obecně se ovšem nelze ubránit pochybnosti o tom, že u nás nelze najít pro nejprestižnější justiční funkci kandidáty, kteří by se nemuseli omlouvat a kterým by nebylo třeba odpouštět. Tezi, že "nejsou lidi", se prostě v případě Ústavního soudu nechce věřit. Ústavní soudce vybírají i schvalují politici, jejich výběr je tedy politickým rozhodnutím. Prezident a senátoři mohou kontroverzní nominaci hájit zkušeností, že napravený hříšník bývá cennější než mnohý spravedlivý. A to je pravda. Je vlastně jenom jediná okolnost, která soudkyni Formánkovou diskvalifikuje. Tou okolností je fakt, že ona sama svůj někdejší přísný verdikt k hostinskému nevnímá jako svou diskvalifikaci.