Ústavní soudci

Součinnost prezidenta a Senátu má zajistit, že sbor, který dohlíží na ústavnost, bude složen z právníků nikoli pouze výborných, ale dokonce skvělých. Občan nemá důvod pochybovat, že jak prezident, tak i senátoři berou svou roli odpovědně. Ústavním soudcem se nemůže stát člověk, který by neměl důvěru prezidenta. Z těch, kteří důvěru prezidenta mají, se ale pouze ti, kteří současně požívají důvěry většiny senátorů, stávají ústavními soudci. Povšimněme si, že v několika případech už senátoři usoudili, že návrh prezidenta je moudrý. Naposledy v případě senátorky Dagmar Lastovecké, která se těší respektu kolegů napříč politickým spektrem. Ve třech dalších případech, pravda, včera v Senátu převládl názor, že prezident určitě navrhne na místa ústavních soudců kandidáty lepší.

Senátoři nevěří, že by byla tak velká nouze o respektované právníky, že by nezbývalo než zvolit někoho, kdo je podezírán z neoprávněné fakturace či jízdy na černo, z konfliktu zájmů či diskutabilní politické angažovanosti v minulosti. Prezident může být rozladěn, že senátoři posuzovali jeho kandidáty příliš přísně. Ale může to vzít i z lepší stránky. Neřekli mu, že poslal do Senátu skandální návrhy. Ve víře, že má na to, navrhnout stejně kvalitní a respektované osobnosti, jako je Dagmar Lastovecká, mu dali příležitost získat sympatie vděčných občanů návrhem ústavních soudců naprosto nezpochybnitelných. Nepochybně nakonec uspěje.