Usmíření mezi palestinskými hnutími Fatah a Hamas se zatím nekoná

Zpočátku mu převrat přišel vhod, protože vyřešil prekérní situaci, kterou přineslo vítězství Hamasu v parlamentních volbách v roce 2006 - Hamas odmítl uznat právo Izraele na existenci i uzavřené palestinsko-izraelské smlouvy a vzdát se ozbrojeného boje, a Izrael i mezinárodní společenství přestalo palestinskou vládu Hamasu finančně podporovat. Změnu nepřinesla ani vláda národní jednoty s Fatahem, kterou po dlouhém úsilí pracně vyjednal Abbás. Puč mu pak umožnil vytvořit nový kabinet technokratů. Nová samospráva ovládající pouze Západní břeh Jordánu začala znovu dostávat štědrou mezinárodní pomoc, a dokonce zahájila mírová jednání s Izraelem, který ještě posílil blokádu pásma Gazy.

Rozdělení moci na palestinských územích však přineslo nové problémy. Abbáse trápí skutečnost, že v Gaze strádá půldruhého milionu Palestinců, protože samospráva má vládnout všem. Ukázalo se také, že Abbás nemůže těžit ze vzestupu popularity díky nové prosperitě Západního břehu a uspořádat volby, protože Hamas by je v pásmu Gazy neumožnil. A i kdyby se nakrásně podařilo vyřešit všechny sporné otázky mírových jednání s Izraelem, palestinský stát nemůže vzniknout, dokud samospráva ovládá jen polovinu území, o kterém jedná. Situaci nesou nelibě i samotní Palestinci, jejichž nadpoloviční většina si dlouhodobě přeje usmíření obou rivalů.

Smíření se tak ukázalo jako nevyhnutelné, přestože Izrael samosprávu opakovaně varoval, že pokud by Abbás znovu vytvořil vládu národní jednoty s Hamasem, jednání o míru by skončila. Přesto Abbás v polovině června překvapivě nabídl Hamasu dialog a nezmínil se ani o své dřívější podmínce, kterou hnutí vždycky odmítalo - aby ukončilo puč a odevzdalo vládu na Gazou samosprávě.

Hamas bezpodmínečnou nabídku nadšeně uvítal a Abbás se vydal na cestu po arabských zemích, aby pro svůj nový nápad získal podporu - a získal ji bez obtíží. Dokonce došlo i k první schůzce delegací Fatahu a Hamasu v Senegalu, který se nabídl jako prostředník jednání, ale obě strany se dohodly jen na tom, že si vzájemně propustí vězně. Představitelé Fatahu navštívili pásmo Gazy, ale nakonec se odmítli sejít se sesazeným premiérem Ismaílem Haníjou, protože je chtěl přijmout v premiérském úřadu. Dodnes se nekonala ani plánovaná návštěva Abbáse v Gaze. Sbližování skončilo a dodnes dál nepokročilo.

Abbás totiž vrátil do hry svou původní podmínku, aby se Hamas vzdal moci. Hnutí ji opět odmítlo a prohlásilo, že se kontroly vzdá, až se samospráva "reformuje" a přestane spolupracovat s Izraelem. Všechny požadavky jsou zhruba stejně nerealistické. Hamas nemá jediný důvod k ústupkům a už vůbec ne k odevzdání moci, o kterou tolik usiloval. I když se mu nepodařilo dosáhnout trvalého otevření hranic s Egyptem, uzavřel příměří s Izraelem, které mu přineslo alespoň občasné otevření tamějších přechodů. Z pohledu Hamasu sice situace není ideální, ale je lepší, než byla za totální blokády - zboží a humanitární pomoc do pásma proudí aspoň někdy, zbraně se z Egypta pašují v neztenčené míře a jen vloni hnutí do pásma dostalo 120 milionů dolarů v hotovosti. Jeho popularita neklesá; příměří s Izraelem jej naopak posílilo a oslabilo samosprávu.

V neděli se Mahmúd Abbás poprvé od loňského puče vydal do Sýrie, kde sídlí exilové vedení Hamasu v čele s Chálidem Mišalem. S tím se však nesešel; přijel požádat syrského prezidenta Bašara Asáda, aby Hamas přemluvil k odevzdání moci nad Gazou samosprávě, přestože doposud Damašek obviňoval z podpory puče. Se stejnou žádostí o pomoc objíždí i další arabské státy. Rozpory mezi oběma stranami jsou však stále příliš velké, popsalo vedení samosprávy neústupnost Hamasu.

K vzájemnému usmíření nicméně dřív nebo později nepochybně dojde. Hamas chce ovládnout i Západní břeh Jordánu a právě usmíření je cestou k jeho cíli. V lednu příštího roku vyprší čtyřletý mandát Abbásovi, měly by se konat volby předsedy samosprávy a jeho hnutí Fatah potřebuje smír k získání plné celopalestinské legitimity. I když je ale usmíření obou znepřátelených hnutí nevyhnutelné, je vysoce nežádoucí. K míru a bezpečnosti rozhodně nepřispěje a povede jen k dalšímu posílení teroristického Hamasu a přitvrzení jeho nekompromisních postojů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .