Úřednická vláda bude jmenovaná 8. května

Skoro už plnou padesátku dnů bude v té době úřadovat vláda v demisi, v tomto nepřesvědčivém stavu řídila Evropskou unii, přijímala nového amerického prezidenta, organizovala summity, na aktuální neformální setkání ministrů pro místní rozvoj se jich sjelo jen sedm z šestadvaceti. Není to první, ani poslední důkaz, že české předsednictví Rady Evropské unie už bere jen málokdo vážně. Čeká se prý jen, kdy toto české trápení skončí a nastoupí nažhavení Švédové.

Prý se v Bruselu už na jejich diplomaty běžně obracejí, jako kdyby už Unii řídili. Co s Čechy, kteří si před zraky všech střelili do kolena, jak to charakterizoval vicepremiér Vondra.

Horší to je s otázkou, kdo to zavinil. Nezodpovědná opozice, soudí dosavadní vládní koalice, svrhla vládu a neměla řešení. Nezodpovědná vláda, vrací opozice, nedokázala dojednat dočasný pakt o neútočení, spoléhala na své přeběhlíky, až jí přeběhli vlastní poslanci.

Je to v zásadě jedno, mléko je už rozlito. A jak se zdá, bude se na české politické scéně rozlévat dál, naštěstí, to už asi Evropu nebude zajímat.

Zcela nepolitický a bezbarvý premiér bez mandátu, bez názorů, bez politického programu, vyhýbající se pro jistotu jakýmkoliv konkrétním odpovědím, protože přesně to se po něm žádá. Vláda složená z neznámých úředníků, taktéž bez názoru, někteří z nich si prý na ministerstva odskočí v rámci dovolené při zaměstnání. Prezident Klaus, léta odpůrce nepolitické politiky, si to musí užívat.

A na parlamentním stole návrh ústavního zákona o zkrácení volebního období, který každou svou řádkou odporuje celkovému smyslu dosavadní české Ústavy, která snad ještě platí.

Dost na to, abychom si připomněli slova českých nepřejícníků, že Češi si sami neumějí vládnout. Ale klid, zkouší to přece jen dvacet let. Bez Vídně, Mnichova, Berlína, Moskvy a teď už pravděpodobně i bez Bruselu. Dobrá bilance ke Dni vítězství.