Uprchlí Rusové zatím v EU jen marně čekají na vyřízení žádostí o azyl

Melania už deset měsíců čeká odpověď na svou žádost o politický azyl. Podala ji, když uprchla do Litvy, což bylo několik týdnů po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rusy, kteří začátkem války uprchli do zahraničí, pomalu opouští optimismus, pokud jde o jejich vyhlídky na nalezení dlouhodobého útočiště v Evropské unii, píše nezávislý ruský server Moscow Times.

„Nemám tušení, jestli mi dají azyl,“ říká 21letá Melania. „Do Litvy jsem se dostala nelegálně přes Bělorusko, což může hrát v můj prospěch, ale i nemusí.“

Litva nebude udělovat azyl těm, kteří jen utíkají před odpovědností.

Počet žádostí o azyl v Evropské unii podaných ruskými občany se loni téměř ztrojnásobil. Statisíce Rusů, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci, odešly do zahraničí. Řada jejich žádostí je ale stále nevyřízených, což někteří označili za snahu oddálit zamítnutí, než válka skončí.

Čtěte také

Někteří žadatelé se obávají, že v případě zamítnutí žádosti o azyl by mohli být posláni zpět do Ruska, kde by jim za jejich protiválečné názory hrozilo vězení, nebo by mohli být odvedeni do války.

Za prvních osm měsíců války Evropská unie zaznamenala bezmála 9 tisíc žádostí o azyl ze strany ruských občanů. Ve stejném období roku 2021 to byla třetina. Různé členské státy zaujaly k Rusům prchajícím před válkou vlastní přístup, přičemž nejpřísnější opatření mají v Pobaltí, ve Finsku a Česku, které Rusům zakazují vstup na své území i s turistickými vízy.

„Litva nebude udělovat azyl těm, kteří jen utíkají před odpovědností. Rusové by měli zůstat a bojovat. Proti Putinovi,“ napsal na Twitteru litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

„Kolují zvěsti, že ruské žádosti budou pravděpodobně zamítnuty, jakmile válka skončí. Takže jen čekáme,“ říká 22letý Andrej, který loni požádal o azyl v Chorvatsku. Dodal, že zná asi deset dalších Rusů v podobné situaci.

Čtěte také

„Nejtěžší je, že vám nezbývá než čekat, ale nikdo vám neřekne, kdy se dočkáte," popisuje ruská protiválečná aktivistka Natalia Kiselevová, která loni získala politický azyl v Německu.

„Těm, kteří nemají hroší kůži, bych tento proces nedoporučoval podstupovat. Je to občas děsivé," doplňuje pro server Andrej žádající o azyl v Chorvatsku.

Počet žádostí o azyl podaných ruskými občany v zemích Evropské unie dosáhl loni v říjnu a měsíc po vyhlášení mobilizace, svého vrcholu. Byly jich skoro 2 tisíce, což představuje 50procentní meziměsíční nárůst. Nejčastěji přitom Rusové žádají o azyl v Německu, Francii, Španělsku a Polsku.

Nárůst počtu žádostí ruských občanů zaznamenávají i mimoevropské země. Spojené státy údajně v období od října 2021 do září 2022 vyřídily přes 20 tisíc ruských žádostí, zatímco v předchozích dvanácti měsících jich bylo sotva 500.

Čtěte také

Hrozí, že Rusko na jaře vyhlásí další kolo mobilizace pro statisíce mužů, Evropská unie tak může být brzy svědkem dalšího přílivu ruských občanů v branném věku, varují Moscow Times.

„Nenechám se poslat někam proti své vůli,“ cituje server Arťoma. Ani Melania, která žádá o azyl v Litvě, nehodlá ustoupit: „Do Ruska se nevrátím,“ dodává.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Marie Pochobradská a Tea Veseláková.

autoři: Marie Pochobradská , Tea Veseláková
Spustit audio

Související