Upozornění: česká vzdělanost upadá

Text je to stručný, ani ne 50-řádkový. Nechce být exaktní analýzou, ale úderným apelem. Jeho závažnost je dána do značné míry jmény představitelů vědeckého, pedagogického a uměleckého života, kteří ho podepsali.

Text upozorňuje na rostoucí nevážnost vůči tradičním hodnotám, na projevy demoralizace, na šlendrián v našem školství, na úpadek jazykové kultury, na atmosféru, v níž je populace degradována na nemyslící dav spotřebitelů a v níž se profiluje mladá generace. Také na to, co to znamená pro malý národ a malý stát, který má v současném světě nějak obstát. - Je to text nesnadno dostupný. Najdete ho na internetu, např. na adrese www.stolzova.cz

Je pravděpodobné, že bezprostředním podnětem sepsání textu byly změny, které nedlouho předtím vyhlásilo Ministerstvo školství, vydávající je za zásadní reformu (o její mělkosti byla už v tomto pořadu řeč). To však byl pouze spouštěč. Výzva vychází z hodnotícího pohledu na celkový stav české vzdělanosti, a nejen na její stav, ale na trend, jemuž ona podléhá.

Zmiňuje se i o školství, to však není jejím adresátem. Výzva je výslovně adresována těm, kdo ovlivňují veřejné mínění, zejména médiím, jeho monopolním výrobcům. Ta se jí však necítí oslovena.

Už agenturní zpráva ČTK z 25. září mění pointu výzvy a referuje o ní, jako by šlo především o kritiku samotného školství. Podobně i naše deníky, pokud na ni vůbec reagovaly. Tak si počínají i dva vysokoškolští pedagogové, jimž svěřil reakci na výzvu deník MFD 20. října. Obhajují naše školství. Na rozdíl od jiných oponentů výzvy jejími autory nepohrdají, ale vytýkají jim, že se neopírají o spolehlivé údaje, o výzkum. Sami pak charakterizují stav výuky, vědomostí a dovedností, který sice není oslnivý, ale také není špatný. O výzvě soudí, že je příliš patetická, a o jejích autorech, že vycházejí ze svého generačního pocitu.

Z toho, co se mi podařilo v souvislosti s touto kauzou přečíst, je mi zřejmá odlišnost chápání pojmu vzdělanost. Ti, kdo se proti výzvě ohrazují, ji vnímají v užším smyslu jako vzdělávání, jako předmětnou oblast pedagogických věd. Naproti tomu autoři výzvy chápou vzdělanost v širším a hlubším smyslu, totiž jako kulturu. Ta je předmětnou oblastí filozofie. Nejde tedy o kulturu, o níž čteme před víkendem v novinách pod hlavičkou "Kam za kulturou".

Tento pojem vzdělanosti jakožto kultury se nám přiblíží, když se řekne třeba kultura životního slohu nebo kultura meziosobních vztahů. Anebo taky naše politická kultura (na tento termín by snad mohli slyšet i novináři, sami ji totiž občas stavějí na pranýř). Stejným právem však můžeme říci i kultura naší mediální scény. A to je, myslím, ten kámen úrazu. Naše média reagovala na výzvu nerudně, protože jsou v situaci potrefené husy.

O povaze naší většinové mediální scény na této stanici nemlčíme, i když se snažíme, aby to znělo zdvořile. Naše média prodělala v posledních patnácti letech proces komercializace, srovnatelný s komercializací sportu (ta je ovšem dlouhodobější záležitostí). Komercializace médií, tedy jejich orientace na odbyt, je spojena s jejich bulvarizací (přesnějším označením je však vulgarizace). Většinou jsou to "pop-média". Snahou o poutavost, o senzaci, titulkovým myšlením, ignorováním hlubších souvislostí významových, historických atd. infikují veřejné mínění povrchností, lehkověrností, zkrátka nekulturou. Proto se u nás pokus o tzv. veřejnou rozpravu často mění v pavlačový tlach.

Myslím, že výzva s názvem Všem, jejichž hlas je slyšet, byla určena především jim. - Znovu připomínám, že její plné znění lze najít na internetové adrese: 3x w.stolzova.cz - Měsíc po jejím uveřejnění si ji tam přečetlo asi patnáct set zájemců. To je věru málo...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .