Unie je projekt do dobrého počasí, v časech krize nemá nástroje, jak problémy řešit, obává se Houska
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.
Zprávy o stavu Evropské unie jsou relativně novou tradicí a v minulých letech se vyznačovaly hlavně poplácáváním se po ramenou. „Tenhle projev byl docela upřímný a překvapilo mě, že nemluvila jen o nebezpečí ze strany Ruska, ale i o ekonomické bezpečnosti a postavení Evropy ve světě,“ oceňuje.
Zároveň ale zdůrazňuje, že Evropská unie jako taková nemá žádné možnosti, jak ruským dronům čelit. „Von der Leyenová nedisponuje žádnou protivzdušnou obranou. Není to nic jiného než fráze a vzbuzuje to nereálná očekávání,“ dodává novinář.
Čtěte také
Sankce, které Unie uvalila na Rusko, jsou dalekosáhlé a na hraně toho, co ještě mohou postihnout s výjimkou ropy a zemního plynu. K zákazu dovozu fosilních paliv je potřeba jednomyslnost, ale Slovensko a Maďarsko tento krok odmítají.
„Už řadu let se ukazuje, že Evropská unie je projekt do dobrého počasí. Vidíme to na fungování eura, Schengenu a řadě dalších věcí. Jakmile ale přijde krize, má problémy. Ne proto, že by to byl špatný projekt, ale protože nemá nástroje, aby se s nimi vyrovnal,“ míní.
Houska přiznává, že Evropa je akceschopnější, než na začátku ruské invaze na Ukrajinu čekal. Unie není zmítaná vnitřními spory a dokáže se shodnout na reakci, která je ovšem stále nedostatečná.
„To můžeme říct i o zprávě Maria Draghiho, která před rokem zanalyzovala stav evropské ekonomiky a navrhla recepty ke zlepšení. Implementováno bylo jen asi 11 procent doporučení. Je ta sklenice poloplná nebo poloprázdná? Na to ať si každý odpoví sám,“ uvádí.
Reálná, nebo rétorická pomoc?
Houska doufá, že v Evropě už konečně převládlo uvědomění, že není možné se v otázkách bezpečnosti spoléhat na Spojené státy. Komise z popudu členských států vyhlásila několik společných programů na investice do zbrojení, což by mělo vést ke sjednocení systémů a úsporám z rozsahu.
„To je dobře popsáno v Draghiho zprávě, že Američané mají jeden tank a Evropané asi 16 typů. Cílem je zapojit i Ukrajinu, aby po případném míru byla prosperujícím státem a došlo k provázání zbrojních průmyslů. Evropský rozpočet je ale malý, dominantní bude pomoc jednotlivých členských zemí,“ doplňuje.
Čtěte také
Na pomoci Ukrajině stále panuje v Unii shoda, jiná věc je, jak konkrétní pomoc vypadá a zrovna v případě Česka je prý stále více jen rétorická. Houska upozorňuje, že v průzkumech veřejného mínění vychází ochota pomáhat jako jedna z nejnižších v Unii.
Naproti tomu výrazně vyšší je například ve Francii, která Ukrajině poskytuje i větší vojenskou pomoc, a to nejen absolutně, ale i relativně v poměru k HDP. Zemi ale také trápí vysoké zadlužení a deficit nevyhnutelně bude muset začít klesat i za cenu nepopulárních úsporných opatření.
„Jestliže ve Franci jako klíčové vojenské mocnosti Evropy ochabne pocit, který je dnes silný, že je potřeba se o svou obranu starat a místo zmrazení důchodů se zmrazí vojenské výdaje, tak to pro nás ve střední Evropě určitě nebude dobrá zpráva,“ uzavírá Houska.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
