Umělá kůže pro lidi i kyborgy

22. září 2010

Na Kalifornské univerzitě v Berkeley vyvinuli elektronickou analogii kůže. Umělá kůže pocházející ze Stanfordské univerzity v Kalifornii dokonce změří i „kroky“ motýla, tedy tlak 1000x menší, než který zaznamená lidská kůže.

Odborníci z Kalifornské univerzity v Berkeley vyvinuli elektronickou analogii kůže. Tato umělá kůže má schopnost detekovat poměrně jemné dotyky a tlaky. Otvírá se tak cesta k výrobě citlivých robotů a také umělých náhrad lidských končetin, které budou mít podobné vlastnosti.

Tato umělá kůže je rozdělena na jednotlivé "hmatové" body, které vnímají podobně silné tlaky jako lidská kůže, navíc i podobnou rychlostí. Mřížka sestávající se z těchto bodů je dokonce schopna detekovat celá písmena, která jsou do ní zvnějšku "vtlačena". Účelem elektronické kůže je vývoj robotů, kteří budou umět citlivě manipulovat s tak křehkými předměty jako jsou např. vejce, sklenice nebo porcelánový talíř. Dnešní těžkopádní roboti by tyto předměty nejspíš rozbili.

Podstatou elektronické kůže je jemná síť nanodrátků z germania a křemíku, která je uchycena na přilnavé vrstvě z polyimidu. Nad touto sítí je ještě vrstva organických nanotranzistorů, která je pokryta pružnou a na dotyk citlivou vrstvou gumy. Experimentální prototyp umělé kůže má plochu o velikosti 49 cm2a registruje tlaky v rozmezí od 0 do 15 kilopascalů. To zhruba odpovídá našim typickým denním aktivitám, jako je např. psaní na klávesnici nebo manipulace s objekty.

Umělá kůže složená z matice nanodrátků v představě výtvarníka.

Odlišnou cestou se vydal tým profesorky chemie Zhenan Bao, která působí na Stanfordské univerzitě v Kalifornii. Její lidé vyvinuli umělou kůži, jejíž klíčovou součástí je souvislá vrstva pryže. Při dotyku se pryžová vrstva v dotyčném místě ztenčuje a tento efekt se měří pomocí přilehlých kondenzátorů. I zde je doba reakce na tlak porovnatelná s reakcí lidské kůže, jde o řádově tisícíny sekund. Měřitelné tlaky jsou až 1000x menší než je schopna vnímat kůže lidská, tato umělá kůže například zaznamená i „kroky“ motýla. Cesty obou týmů mají společné poměrně nízké náklady na potřebné komponenty systému.

<object width="640" height="385"><param name="movie" value="https://www.youtube.com/v/RYFVtH3hiC0?fs=1&amp;hl=cs_CZ"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="https://www.youtube.com/v/RYFVtH3hiC0?fs=1&amp;hl=cs_CZ" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="640" height="385"></embed></object>


Robotici dnes už mají k dispozici také relativně dobré elektronické analogie zraku a sluchu, mnohem horší to je v oblastech čichu a chuti. V oblasti robotického hmatu zatím víme, jak vyřešit detekci konstantního tlaku. Problémem zůstává zvládnutí složitějších, zejména dynamických hmatových podnětů, které bývají doprovázeny signály o různých frekvencích - jde např. o pocit ostrého předmětu, pocit pálení apod. Velkou výzvou je také propojení umělé kůže s lidskou nervovou soustavou tak, aby elektronicky přijaté hmatové signály byly bez deformací předávány dál. Umělá kůže by mohla vnímat i další druhy podnětů, ať už fyzikálních, chemických nebo biologických.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.