Úhly pohledu

Také včerejší incident George Bushe ve Skotsku působí jinak, když se napíše, že utrpěl zranění při projížďce na kole, a jinak, když titulek zní, že zranil policistu. U žraloka je komentář delikátní v tom, že v sázce jsou miliony z turistického ruchu. Na koupání s lidožravou rybou nemá každý nervy, a korektní je nepřehánět. Statisticky je u Jadranu riziko od žraloků nulové. Exemplář, který byl výjimečně spatřen, má navíc dobré reference, proč tedy šířit paniku? S cyklistou Bushem je jiné dilema. Má zpráva vyznít tak, že pan prezident je naštěstí v pořádku a jeho program není ohrožen? Anebo si máme představit nešiku, který neví, kde je na kole brzda? To by mohlo poněkud degradovat jeho poselství světu o tom, jak budeme záhy jezdit na vodík, a bavit se o Kjótu je tím pádem pasé.

S jistou nadsázkou tu kolizi můžeme brát jako memento, že spíše než na dopravních prostředcích záleží na řidičích, a některým by nemělo být svěřeno ani kolo, natož řízení světa. Povšimněme si ale, že zprávy, o kterých je řeč, jsou vlastně o tom, že se nic nestalo. Dramatickými je činí pouze to, že z některých žraloků a některých politiků má člověk mrazení v zádech už od pohledu. Jeden nikdy neví, co takové predátory napadne. Skotský policista a chorvatský potápěč mohou vyprávět o tom, jak se podruhé narodili. Podíváme-li se ale na věc z úhlu pohledu ryby či prezidenta, je to jen mnoho povyku pro nic.