Účinnost izraelského boje proti terorismu

Poprask na mezinárodní scéně se vždycky zvedl po každém izraelském cíleném útoku a po zdařených atentátech na vůdce teroristické organizace Hamas šajcha Ahmada Jasína a jeho následníka Abdala Azíze Rantisího celý svět předpovídal, že bude následovat krvavá odveta. Od Rantisího smrti v polovině dubna je však v Izraeli relativní klid a média se odvažují spekulovat, že nesmlouvavý boj proti teroristům, a zejména proti sebevražedným útočníkům, konečně přináší konkrétní výsledky.

Nejhorší bezpečnostní situace byla v roce 2002, kdy v Izraeli došlo ke 46 útokům, z toho například jen v březnu k 17. Od té doby však jejich počet neustále klesá. O rok později bylo sebevražedných atentátů už jen 18 a v letošním roce pouhé čtyři. Snižuje se nejen počet provedených, ale i plánovaných, tedy zmařených útoků. Média zejména poukazují na to, že od zavraždění Jasína a Rantisího nespáchal ani jeden atentát obávaný Hamas, který tehdy hrozil "otevřením brány pekel a krvavou lázní v izraelských ulicích".

Důvodů, proč se už teroristům tolik nedaří, je několik. Na severu Izraele roste už dva roky 720 kilometrů dlouhá bezpečnostní zeď, která v místech, kde už Izrael od Západního břehu odděluje, snížila počet útoků o více než polovinu. Například město Afula, které bylo před vztyčením plotu terčem palestinské střelby a útoků prakticky každý den, nezaznamenalo od loňského května ani jediný incident. Další úspěšnou zbraní je mezinárodním společenstvím tolik kritizovaná vojenská operace izraelské armády na palestinských územích s názvem Obranný štít, při které byla nejen zničena řada podzemních tunelů v pásmu Gazy k pašování zbraní z Egypta, ale bylo také zlikvidováno množství členů teroristických organizací. Podle červnové zprávy ministra obrany Šaula Mofaze je výsledkem operace Obranný štít a pokračující stavby plotu 75-procentní pokles sebevražedných útoků v první půli letošního roku, dva tisíce zadržených hledaných teroristů a 58 zatčených sebevrahů chystajících úder. A cílené útoky jistě zjitřily palestinský hněv a znásobily touhu po pomstě, ale zároveň ztížily teroristům činnost, zahnaly je do podzemí a zkomplikovaly koordinaci i realizaci atentátů.

O dalším významném pachateli útoků, hnutí Islámský džihád, dnes není prakticky slyšet a Brigády mučedníků od Al-Aksá sice pár atentátů provedly, ale nezdá se, že by se jednalo o dlouhodobou koordinovanou strategii. Naopak jeden z bývalých velitelů této organizace na Západním břehu, Zakaria Zubejdí, minulý týden řekl izraelskému deníku Jerusalem Post, že "intifáda prožívá agónii a je v posledním tažení". Palestinci podle něj začínají přicházet na to, že jim intifáda nic nepřinesla a že ani po 50 letech boje o nezávislost nedosáhli svého cíle. Více než ozbrojený boj proti Izraeli potřebují reformu vlastní samosprávy, a tak hněv nyní obracejí proti svým předákům.

Nový vůdce Hamasu a Rantisího nástupce Chálid Mišál, který organizaci řídí z Damašku, se nedávno dokonce nechal slyšet, že Hamas nebude bránit obnovení mírových jednání, jako to činil za Mišálových předchůdců. Organizace se dnes zejména soustřeďuje na pásmo Gazy, kde se snaží posílit svůj vliv, aby oblast mocensky ovládla po evakuaci židovských osad a předání území Palestincům. Izraelské akce také Hamasu ztížily možnost kontaktů mezi jednotlivými štáby i převod finančních prostředků. Především však Izrael v posledním roce a půl fyzicky zlikvidoval všechny jeho významné vůdce a organizátory teroristických útoků; podle odhadů tisku bylo těchto osob více než 70.

Izraelská vláda nikdy nebrala ohled na názor mezinárodní veřejnosti a tvrdila, že musí především zajistit bezpečnost vlastních obyvatel, když proti útočníkům nezasáhne palestinská samospráva. Boj proti palestinskému terorismu je pro Izrael regulérní válkou, která je navíc při svém už čtyřletém trvání válkou vůbec nejdelší, jakou kdy Izrael od svého vzniku zažil.

Sebevražedné útoky nepochybně ještě přijdou. Pro Izraelce je ale důležité vědět, že proti terorismu lze účinně bojovat, a to právě prostředky a metodami, které s výjimkou Spojených států tolik odsuzuje mezinárodní společenství. Pro izraelské politiky je ale rozhodující názor voličů. Podle nejnovějších průzkumů souhlasí se stavbou plotu 84% Izraelců a dvě třetiny soudí, že jeho trasa se má řídit bezpečnostními ohledy. 70% dotázaných se domnívá, že by armáda měla pokračovat v cílených atentátech na palestinské teroristické vůdce, i když při nich občas dochází k civilním ztrátám, a 89% je přesvědčeno, že tyto cílené atentáty jsou účinné. 70% Izraelců je pak obecně přesvědčeno, že vládní metody boje proti terorismu přinášejí žádoucí výsledky. Názor okolního světa je nezajímá - pro ně je důležité, jestli přežijí oběd v restauraci nebo posezení v kavárně a zda mohou bez obav poslat své děti do školy autobusem. Izrael od svých metod boje proti teroristům nehodlá ustoupit ani v budoucnu, protože navzdory mezinárodní kritice jsou podle něj zatím nejúčinnější na světě.