Učení ve spánku
Je možné učit se ve spánku? Vědci z Weizmannova institutu zjistili, že určité asociace, které se vytvořily během spánku, přetrvávají i po probuzení.
Pokusy školáků, kteří před písemkou usínají s učebnicí pod polštářem, i nadále zůstávají marné. Přesto se však zdá, že lidé během spánku dokážou vstřebávat informace, které mohou nevědomě ovlivnit jejich chování v bdělém stavu. Dobrovolníky, kteří se přihlásili do studie, nechali vědci usnout a nepřetržitě je monitorovali. Když si ověřili, že skutečně spí, nechali zaznít určitý tón, po kterém následoval pachový vjem. Spojení tónu a pachu je pro podobné experimenty zvláště výhodné. Tón ani pach spáče obvykle neprobudí, ale jejich mozek informace zaznamená. Reakce na pach je dobře patrná a spící mozek reaguje stejně jako v bdělém stavu: v přítomnosti libé vůně lidé vdechují hlouběji, zatímco nevábný pach vede k mělčímu dechu. A konečně, ačkoli vypadá jednoduše, kombinace tónu a pachu aktivuje oblasti mozku jako je hippokampus, které se podílejí na formaci vzpomínek.
Po probuzení si lidé vědomě nepamatovali, že by naslouchali nějakému tónu nebo čichali nějaký pach Když jim ale vědci přehráli samotný tón, jejich mozek reagoval. Pokud byl tón spojený s příjemnou vůní, začali lidé dýchat hlouběji, pokud asocioval nevábnou vůni, byl dech mělcí. A to bez ohledu na to, že žádný pach v laboratoři v tu chvíli nebyl. Zajímavý experiment tak dokázal, že učit se ve spánku je – alespoň na určité úrovni – opravdu možné.
Zdroj: Weizmann Institute
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.