Týden superaktivit německé diplomacie

2. listopad 2007

Právě končící týden je poznamenán nebývalou aktivitou předních německých politiků na Blízkém Východě a v Asii. V pondělí byl zahájen cestou spolkového ministra obrany Franz-Josefa Junga do Libanonu, Spojených arabských emirátů, Jordánska a Izraele. V Bejrútu navštívil tamní německé námořní síly, které zde v síle 75O mužů na palubě flotily zajišťují neutralitu pobřeží.

V Abu Dhabi a Dubaji dosáhl dohody o německém výcviku iráckých vojáků a v Jordánsku o účasti Bundeswehru v rámci jednotek OEP. Sešel se také s izraelským ministrem obrany Ehudem Barakem. Ve stejné době tam jednal spolkový ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier s izraelským premiérem Ehudem Olmertem a palestinským prezidentem Mahmudem Abbasem. Oba politiky seznámil s akčním plánem pomoci EU pro tuto oblast a předal německou pomoc jeden milion eur pro obyvatelstvo Gazy. Cílem jeho diplomatického úsilí bylo připravit nastávající konferenci o míru v této oblasti, která se má konat ve Spojených státech.

Hlavní pozornost sdělovacích prostředků byla však soustředěna na cestu spolkové kancléřky Angely Merkelové do Indie, druhé nejlidnatější země světa s více než jednou miliardou obyvatel. V početné delegaci bylo třicet předních průmyslníků, kteří se chtějí uplatnit v zemi s osmi procentním hospodářským ročním růstem, která spolu s Čínou je dnes hlavním hospodářským motorem Asie. Jde přitom rovněž o jadernou mocnost, která ročně zdvojnásobuje svůj obranný rozpočet a v současné době se nákupem zbraní dostala již před Saudskou Arábii.

Merkelová, která před dvěma měsíci navštívila Japonsko a Čínu, prohlásila při zahájení své třídenní návštěvy v Díllí, že Německu jde o "navázání strategického partnerství v oblasti vědy, hospodářství a politické spolupráce". Na německo-indickém hospodářském fóru pak vyzvala k vzájemným investicím, které pak byly vyjádřeny i v sedmi uzavřených dohodách. Dvě z nich jsou tajné a týkají se oblasti obrany, další na poli spolupráce pošt a dohody o vytvoření indicko-německého technologického centra v Díllí, do kterého obě strany věnují dva miliony eur pro financování prvních pěti let technologických projektů. Indický premiér Manhoman Singh označil Merkelovou za "velkou státnici, mající vedoucí úlohu ve světové politice". Ve společném prohlášení potvrdili, že v příštích letech zdvojnásobí obchodní vztahy tak, aby dosáhly 20 miliard euro. Kancléřka v Bombaji obdobně jako v Japonsku a Číně vystoupila na ochranu životního prostředí. Na závěr pak vyzvala k boji proti chudobě a oznámila další rozvojovou pomoc. Pozitivní bilanci své cesty vidí především v tom, že došlo k posunu ve vztazích obou zemí. Indie je zemí s velkými možnostmi, ale též s velkou zaostalostí. Současně ubezpečila, že bude usilovat o partnerství nikoliv však založené na rozporu s Čínou, ale na vzájemné kooperaci. Merkelová upozornila, že "budoucnost lidstva leží v tom, zabránit sociální explozi". Sociální spolupráce je proto důležitým úkolem a může být vyřešena pouze v jednotě politiků, podnikatelů a obyvatelstva.

Německý tisk však upozorňuje, že "když kočka není doma, mají myši pré" a v době, kdy Merkelová cestuje po Indii, v Německu vypukly rozbroje uvnitř velké koalice křesťanských a sociálních demokratů. Dohadují se o zvýšení příspěvků na nezaměstnanost, o příplatky pro dojíždějící do práce, o rychlost jízdy po silnicích, O minimální mzdy pro poštovní zaměstnance a o podpory pro ošetřující rodinné příslušníky. Pokud agendu podzimních sporů, která bude zřejmě na pořadu nedělních koaličních jednání, nevezme kancléřka pevně do rukou, hrozí ochromení vlády až do voleb v roce 20O9, konstatuje list Leipziger Volkszeitung.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Richard Seemann
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.