Týden očima Petra Schwarze: O krysách a lidech
Pondělního odborářského dne protestů by se podle předsedy svazu KOVO Ďurča mohlo zúčastnit až milion zaměstnanců. To se sice stále ještě neblíží účasti při generální stávce v listopadu 1989, na jejíž výročí odbory akci naplánovaly, a které se dobrovolně nezúčastnila jen pětina obyvatel, ale byla by to výstraha vládě vskutku výrazná. V podnicích se většinou bude stávkovat hodinu, na zapojených školách celý den.
Nepřekvapivě stávku podpořil holding Agrofert ze svěřenských fondů opozičního lídra Babiše, jehož jednotlivé podniky zapojení do stávky budou koordinovat s odboráři, což je takový hezký příklad využití hospodářské moci k politickým cílům.
Čtěte také
Před sídlem vlády drží hladovku někdejší disidenti Jiří Gruntorád a John Bok kvůli nedůstojným penzím některých účastníků protikomunistického odporu. K činu je pohnula zvláště situace písničkáře a chartisty „Charlieho“ Soukupa, vyhnaného bolševiky z vlasti v rámci akce Asanace.
Hladovkáři požadují demisi ministra sociálních věcí Jurečky a k přerušení hladovky je nepohnul ani premiér Fiala, který vládě uložil, aby do půlky prosince navrhla řešení situace. A také prý už do Česka dorazila opravdová zima, pořádný mráz a sníh, tedy možná, na jak dlouho, se uvidí.
Ať nám krysy život nekomplikují
Ceny benzínu a nafty u pump stále utěšeně klesají a majitel mlékárenského gigantu Madeta Teplý oznámil, že od ledna bude zdražovat. Pravda, Madeta měla vloni zisk i po zdanění přes 200 milionů, ale Teplý se odvolal i na to, že prý jeho podnik letos nedostal slíbenou stomilionovou státní dotaci, což podle mluvčího ministerstva zemědělství Bílého není pravda, protože žádnou takovou dotaci Madeta slíbenou neměla.
Čtěte také
Prezident Pavel podepsal takzvaný konsolidační balíček, protože, jak uvedl, „nemůžeme dlouhodobě utrácet více, než jsou naše příjmy“. V Praze se sešli prezidenti zemí Visegrádské čtyřky, které nyní Česko předsedá.
Polský prezident Duda přijel v situaci, kdy se s prakticky nulovými šancemi snaží udržet u moci vládu strany Právo a spravedlnost, přestože ta de facto prohrála volby a dosavadní opozice má už svou vládu připravenou a podepsanou koaliční smlouvu, jejího lídra Tuska ale Duda sestavením vlády pověřit odmítá. A tak se jeho nominant, dosavadní premiér Morawiecki snaží aspoň vytvářet dojem, že novou vládu sestavuje a s částí opozice v ní počítá, přestože to lídři dotyčných stran jednoznačně odmítají.
Končící slovenská prezidentka Čaputová má zase s novou vládou své země – a premiérem Ficem zvláště – více než napjaté vztahy, a tak se prezidenti dohodli aspoň na tom, že V4 má pokračovat a že Rusko nesmí vyhrát válku na Ukrajině, což podpořila i maďarská prezidentka Nováková.
Čtěte také
Dva dny po prezidentech přijel do Prahy i slovenský premiér Fico, aby přes dřívější pochybnosti dodržel svou první zahraniční návštěvou zavedenou tradici, a ve stejný den se setkal s nejvyššími českými ústavními činiteli i exprezidentem Zemanem a lídrem opozice Babišem, což sice je z Ficovy strany možná pochopitelné, protože ho oba před volbami podpořili, ale rozhodně to od něj bylo nediplomatické.
Proto Fica podle zdroje Novinek nechtěl původně prezident Pavel přijmout, ale i po intervenci Čaputové se nakonec rozhodl nekomplikovat česko-slovenské vztahy.
Mluvčí Kremlu Peskov otevřeně vysvětlil, jak si Rusko představuje další světový vývoj – válka na Ukrajině je prý jen začátek, budou další konflikty, Rusko chce změnit uspořádání světa ve svůj prospěch a nebojí se použít sílu. Po dlouhém vyjednávání začalo platit čtyřdenní příměří v pásmu Gazy, Hamás propustí menší část svých rukojmí a Izrael propustí stovky palestinských vězňů.
Pokud vám dění v českém parlamentu přijde někdy nedůstojné, jinde je ještě hůř – francouzská poslankyně podala trestní oznámení na senátora, který jí podle policie za účelem sexuálního napadení zdrogoval extází, a v albánském parlamentu opozice chtěla zabránit schvalování rozpočtu dýmovnicemi a tím založila menší požár.
Ve francouzském Štrasburku způsobil podle policie zřejmě pád meteoritu půlmetrovou díru ve střeše zaparkovaného auta. A část pobřeží australského Queenslandu zaplavilo ohromné množství hladových krys, živé i mrtvé jsou všude. Ať nám krysy v jakékoli podobě život nekomplikují, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
