Týden očima Petra Schwarze: Další neuvěřitelné dny v neuvěřitelné zemi

8. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podá kárnou žalobu na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana

Ne, ještě není konec. Každý týden to vypadá, že hranice možného už u nás není jak posunout, ale každý další týden pak tyto naděje usvědčuje z nebetyčné naivity. 

Ministryně spravedlnosti Benešová oznámila, že „určitě bude muset podat“ na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana kárnou žalobu, která by mohla vést k jeho odvolání z funkce – za to, že vystoupil z pověření vládních představitelů na tiskové konferenci, uváděné mluvčí vlády, aby představil veřejnosti základní informace o vyšetřování kauzy Vrbětice.

Čtěte také

Přestože Zeman mluvil po domluvě s dozorovým státním zástupcem a jen prezentoval jeho informace, podle ministryně spravedlnosti „zcela určitě porušil zákon“, protože prý takto do práce příslušného státního zástupce zasáhl. Podle Benešové je to celé „naprosto neuvěřitelné“ – s tím by určitě šlo souhlasit, jenže naneštěstí to nebyla sebekritika.

Benešovou tak musel umravňovat premiér Babiš, podle kterého ke kárné žalobě není důvod a ministryně „měla nesprávné informace“. V podstatě stejná slova o dalším výroku Benešové použil vicepremiér Hamáček pár dní předtím – i ministryně spravedlnosti se totiž vyjádřila ke kauze Vrbětice, ale na rozdíl od podložených informací Pavla Zemana, že stopy vedou jasně k příslušníkům ruské tajné služby, nepravdivě tvrdila, že vyšetřovacích verzí je hned několik. Tím jen tak mimochodem zpochybnila kroky vlády, ve které zasedá, věrohodnost slov premiéra i vicepremiéra a potěšila ruskou propagandu.

Ať nemusíme koukat, jak se posouvají hranice možného

Čtěte také

Podílet se ve vysoké funkci na řízení státu tedy u nás může i někdo, kdo si opakovaně pro svá dopadem velice podstatná tvrzení nedokáže najít správné informace, ale třeba vicepremiér Hamáček by podle svých slov krátce před volbami už k výměně ministryně nepřistupoval.

To dává logiku – když mohl být v krátké době odejit ministr zdravotnictví, který sice zvládl nejhorší nápor pandemie, ale prezident Zeman žádal jeho pád, a ministr zahraničí, který v ČSSD kandidoval proti Hamáčkovi a navíc prezident Zeman žádal jeho pád, proč by měla odcházet ministryně spravedlnosti, jejíž kroky jsou těžko obhajitelné, ale zato patří mezi prezidentovy blízké.

Vicepremiér Hamáček měl ale tento týden dost svých starostí, článek serveru Seznam Zprávy ho obvinil, že chtěl v Moskvě vyjednat podivný obchod – jakési ututlání vrbětické kauzy výměnou za milion vakcín Sputnik a to, že by se mohl pochlubit uspořádáním schůzky Biden–Putin v Praze. Celé to vypadá přitažené za vlasy, aby pojal takový plán, muselo by Hamáčkovi úplně přeskočit. Redakce serveru ale tvrdí, že má dost důkazů i pro soud, na který se Hamáček už obrátil, veřejně ale oprávněnost tohoto obvinění nikdo nepotvrdil.

Čtěte také

Článek vyvolal vlnu silných reakcí. Část opozičních politiků začala mluvit o velezradě – to je bez jakýchkoli hmatatelných důkazů hodně silné kafe –, sociální demokracie zase bránila svého předsedu tvrzením, že autor článku Janek Kroupa prý svou někdejší investigací způsobil státu milionové škody za neoprávněnou vazbu Věry Jourové. Jenže Kroupa opravdu nebyl ten, kdo Jourovou tehdy zatkl a držel ve vazbě.

Každopádně dosavadní svědectví směřují dost výmluvně k závěru, že oproti svému původnímu tvrzení se Hamáček do Moskvy opravdu chtěl pro Sputnik vydat, i když už o Vrběticích věděl, ale také jenom k tomu. I tak ještě bizarněji působí fakt, že minulý týden Hamáček jmenoval svým náměstkem na vnitru Michala Haška, uznávaného šampiona v disciplíně „prokazatelné lhaní v přímém přenosu“.

Petr Schwarz

Na Seychelách s novou silou útočí koronavirus, přestože 85 procent obyvatel je už proti němu očkovaných, hlavně čínským Sinopharmem – někde se stala chyba. Rusko dál pracuje na posunutí svých hranic s Ukrajinou, už půl milionu obyvatel Donbasu má ruský pas, a Kreml tak důvod je „bránit“. Hranice mezi Francií a Belgií zůstávají na svém místě, přestože se je v zápalu práce pokusil posunout belgický farmář – hraniční patník stál v cestě jeho traktoru, tak jej přemístil pár metrů do francouzského vnitrozemí. Ať posouváme hranice svých možností, ale nemusíme koukat, jak se posouvají hranice možného, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Petr Schwarz
Spustit audio