Tvář strany "menšího zla" je časově limitovaná

Kupříkladu společnost Factum Invenio uvádí, že podle červnového průzkumu mají největší „podzimní“ volební potenciál – a lze se domnívat, především asi ve volbách obecních - TOP 09 a sociální demokracie, teprve pak následuje v počtu pravděpodobných hlasů ODS. Čili v jarních volbách třetí TOP 09 by už tentokrát mohla být volebním vítězem. To je možná trochu předčasné, a není zatím jasné, jaké „topka“, jak se straně říkává postaví společně se osvědčeným hnutím Starostů kandidátky. Velmi pravděpodobným se ale její úspěch jeví v Praze, kde občanští demokraté ztratili skrze podezřelé praktiky magistrátu zbytky důvěry a TOP 09 má navíc v ex-guvernérovi státní banky Zdeňku Tůmovi brilantního kandidáta na primátorský post.

Pomineme-li výhledy ODS a také sociální demokracie, která by si nyní potřebovala takříkajíc „spravit chuť“, ale zatím působí stále ještě z nedávného propadu dezorientovaně, pak by se nemělo by se zapomínat, že v žebříčku volebního potenciálu čtvrté Věci veřejné už jsou v komunální politice etablované a nyní se ještě výrazně zviditelněly, z čehož by logicky mohly profitovat (Factum Invenio jim přisuzuje nezanedbatelný více než milión příznivců). Na druhé straně se ale část veřejnosti může rozpakovat dávat hlasy kandidátům VV, když stále ještě neví, co vlastně od strany čekat. Což se konec konců dokonce může týkat lidí, kteří přitom věcem veřejným dali na jaře hlas. Čemuž by odpovídala čísla jiného průzkumu, který provedla společnost STEM a podle nichž dvě pětiny voličů strany s mediální tváří Radka Johna odevzdaly svůj hlas právě jí, protože se jim jevila coby „menší zlo“. A polovina voličů přiznává, že k věcem veřejným má slabý či dokonce velmi slabý vztah.

Ale stále to pro ně byla přijatelnější alternativa než ČSSD s Jiřím Paroubkem nebo ODS, která teprve bude muset ukázat, že má skutečně vůli k vnitřní změně. Obě tyto strany také volilo pouze věrné jádro příznivců a tak výrazně ztratily, když se jim nepovedlo získat voliče váhající. Ti pak sahali po lístcích s „menším zlem“, což se týkalo také TOP 09, i když tu jaksi „z nouze“ preferovala jen třetina jejích voličů.

Do značné míry nejsou závěry STEM nijak překvapivé, z volebních výsledků šlo i bez průzkumů číst, že tentokrát hrála podstatnou roli jakási „jiná volba“, čili značný odklon od dosavadních hegemonů domácí politické scény. Zda šlo o jev jednorázový, anebo o trvalejší trend, se podle všeho nedozvíme z podzimních voleb a ukáže to až delší časový úsek. Strany by si ale měly být vědomy, že tradičnější v jejich současné podobě veřejnost spíš odpuzují a nové zase právě za to vděčí svému vzestupu. Zřejmě ne náhodou se to týká především Věcí veřejných, kde byl známý toliko předseda John a to ještě z jiné profesní role. Volba této strany tedy byla asi z nemalé části sázkou na subjekt neokoukaný a zatím nezdiskreditovaný. Jak dlouho bude tento efekt fungovat je těžko předvídat.

Zatímco u TOP 09 s ostřílenými politiky Schwarzenbergem a kalouskem na čele můžeme čekat účinek asi trvalejší. A dost možná také to, že se už na podzim ukáže strana lídrem české pravice. Pojem „menšího zla“ v jejím případě přestane platit. Věci veřejné mohou s touto nálepkou ještě chvíli počítat. Ale samotný vstup do vládní koalice znamená, že přitažlivou momentální alternativnost bude třeba poměrně rychle proměnit v cosi stálejšího. Jak se o to Věci veřejné budou pokoušet a jestli budou úspěšné, to se uvidí řekněme ode dneška za dva roky. Záležet bude samozřejmě hodně na tom, co se sebou učiní ODS i ČSSD. Dodejme, že ta má k vnitřní transformaci o něco snadnější cestu, protože ji momentálně nezaměstnává podíl na moci.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.