Tuleni a celebrity
Brigitte Bardotová a Paul McCartney včera znechuceně pozorovali u kanadských břehů zahájení lovu tuleních mláďat. Spíše než celebrity a ochránci zvířat ovšem tuleňům pomáhá nezvykle teplé počasí, díky kterému je u břehů slabý led. Lovcům to komplikuje přístup ke zvířatům, která jsou navíc rozptýlena na větší ploše než obvykle. Vybít tři sta dvacet pět tisíc tuleních mláďat bude zřejmě problém.
Tato dobrá zpráva pro tuleně a jejich lidské ochránce je ovšem špatnou zprávou pro kanadské ryby. Tuleni, kterých je šest miliónů a mají tendenci se přemnožovat, musí něco jíst. Z pohledu rybářů se ovšem jedná o škody na stavech rybích hejn. Pokud ryby zdecimují tuleni, nebudou mít co decimovat rybáři. Tím se dostáváme k otázce, zda by za ochranu nestály i ryby. Jenomže před kým? Před tuleni? Anebo před rybáři?
S ochranou zvířat člověkem je vůbec problém. Z konference OSN o biodiverzitě, která se konala v Brazílii, přišlo varování, že virus H5N1 může napadat velké šelmy, například ohrožené leopardy či tygry. Jiná ohrožená zvářata mohou ovšem doplatit na boj s ptačí chřipkou. Obava z této nemoci v chudých oblastech může způsobit, že lidé přestanou chovat drůbež a začnou lovit v divočině. Na to by doplatili třeba ohrožení šimpanzi a gorily. Zpráva Programu OSN pro životní prostředí proto varuje před drastickým vybíjením drůbeže anebo vysušováním mokřin, v nichž se shromažďují divocí ptáci. Nic zkrátka není úplně tak, jak se zdá. Jediné, co ve věci ochrany zvířat víme, je to, že v člověku mají zvířata poněkud chaotického arbitra. Proč má tuleň protekci? Nejspíše proto, že je od pohledu roztomilý a netrpí ptačí chřipkou. Chrání se lépe než například slepice či kráva, o ubohých rybách ani nemluvě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka