Triky s genomem brambor

11. červenec 2011
Monitor

Vědcům se podařilo osekvenovat rostlinu bramboru. Vybrali si však takovou, která má místo obvyklých čtyř sad chromozomů jenom jednu.

Z hlediska sekvenování genomu jsou brambory noční můrou. Lilek brambor (Solanum tuberosum), který živí miliony lidí, patří mezi polyploidní zemědělské plodiny. Tedy mezi rostliny, které mají víc než obvyklé než dvě sady chromozomů. Většina odrůd brambor je tetraploidních, což znamená, že mají čtyři chromozomové sady, které se vzájemně mohou značně lišit. Mezinárodní tým vědců se této genetické džungli alespoň prozatím vyhnul tím, že si k sekvenování vybral monoploidní rostlinu, která vznikla v laboratoři a má jen jednu sadu chromozomů. Výsledky přečtení 86 % jejího genomu o velikosti 844 milionů párů bází vědci zveřejnili v časopise Nature. Brambor má asi 39 000 genů kódujících proteiny, což je o něco méně než soja a o něco víc než kukuřice. Jejich znalost by měla usnadnit šlechtění nových odrůd brambor.

Víc než 2600 genů brambor je specifických pro skupinu krytosemenných rostlin s názvem asterids. Ta existuje v taxonomickém systému APG II, který byl zveřejněn v roce 2003. Vyšší dvouděložné rostliny jsou v něm rozděleny na dvě hlavní skupiny: asterids, kam kromě lilku bramboru patří například lilek rajče, slunečnice nebo olivovníky, a rosids, do které spadají například jabloně, fíkovníky nebo vinná réva.

Lilek brambor je první osekvenovanou rostlinou ze skupiny asterids. Výsledky čtení jeho genomu vypovídají o tom, že skupiny asterids a rosids se od sebe oddělily asi před 89 miliony let.

Zdroj: Nature

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.