Triky dvouhrbých velbloudů
Mezinárodní tým vědců nahrubo přečetl genom velbloudů dvouhrbých. V něm se skrývá vysvětlení pro fyziologické zvláštnosti těchto odolných zvířat.
V horách a pouštích Mongolska a Číny je významným dopravním prostředkem velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus). Drsnému prostředí se přizpůsobil řadou adaptací, mezi které patří extrémní inzulínová rezistence a tolerance vysoké hladiny soli v krvi. Tajemství velbloudí fyziologie nyní poodhaluje hrubé osekvenování jejich genomu, které je dílem čínských, mongolských a amerických vědců.
Genom velblouda dvouhrbého je velký asi 2,38 gigabáze a obsahuje přibližně 20 821 genů. Vědci se zaměřili především na čtení rychle se vyvíjejících oblastí. Právě ty totiž obsahují geny, které zvířata odlišují od jejich blízkých příbuzných. Výsledky hrubého přečtení genomu naznačují, že dvouhrbí velbloudi naposledy sdíleli společné předky s ostatními sudokopytníky před 55 až 60 miliony let – tedy jen krátce po záhubě dinosaurů.
Velbloudi tráví potravu stejně jako jiní přežvýkavci. Geny, které regulují jejich metabolismus, však leží v rychle se vyvíjejících oblastech. Překvapivě to naznačuje, že velbloudi s živinami pracují odlišným způsobem. Tolerance vysoké hladiny glukózy v krvi, která by člověka poslala do nemocnice, je dílem změn v genech, které u lidí souvisejí s cukrovkou II. typu. Velbloudi dvouhrbí také snášejí daleko vyšší hladinu soli v krvi než člověk. Důvodem je patrně zmnožení genu CYP2J, který reguluje krevní tlak. Díky tomu, že mají několik kopií, udržují velbloudi svůj tlak nízký navzdory tomu, že v potravě přijímají velké množství soli.
Hrubé přečtení genomu velbloudů dvouhrbých je jen začátek, který přinesl řadu oblastí, na které se může zaměřit budoucí výzkum. Některé poznatky odkoukané z velbloudí fyziologie by se například mohly využít k regulaci krevního tlaku či hladiny glukózy u lidí.
Zdroj: Nature Communications
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
