Tři volby dva výsledky

Letošní volby přinesly hned dva výsledky, které přesahují rámec zemských voleb. Předseda hesenské vlády, křesťanský demokrat Roland Koch, vedl svůj volební boj s výrazně xenofobním zaměřením. Spojoval zločinnost, zejména zločinnost mládeže, s jejich cizí příslušností a u mladých s německým občanstvím vyzdvihoval jejich cizí původ. Požadoval urychlené vyhošťování takových případů. Svůj volební boj citelně prohrál. Ztratil dosavadní výraznou převahu CDU a tím i schopnost dále vládnout s lidoveckými a Zelenými koaličními partnery. Význam tohoto výsledku přesahuje hranice Hesenska. Ukazuje, že šovinismem a xenofobií nelze dnes v Německu vyhrát volby.

SPD - Sociální demookracie, získala jen o několik hlasů méně než Kochova koalice ale stejný počet křesel v parlamentu. V Hesensku nastala situace, jakou u nás dobře známe. V parlamentu neexistuje demokratická většina, která by umožnila vytvořit vládu. Příčinou v Česku byly hlasy-nehlasy komunistů. A v Hesensku? Tam to bylo způsobeno hranice přesahujícím výsledkem těchto voleb. Ve všech třech volbách se poprvé v historii Spolkové republiky, strana, která se jednoduše nazývá Levice - Die Linke, dostala do tří západoněmeckých zemských parlamentů.

Die Linke je sdružení nedávné PDS, následnice někdejší východoněmecké SED, včetně komunistů, se sociálně demokratickými odpadlíky okolo někdejšího ministra financí Schröderovy vlády, Oskara Lafontaina, a s dalšími levými a levicovými skupinami.

V západním Německu - na Východě je situace poněkud odlišná - odmítají všechny demokratické strany spolupráci s Die Linke. O tom ujišťovali voliče už dlouho před volbami. Sociálnědemokratická vítězka v Hesensku, Ypsilantiová se zapřísahala, že se nenechá zvolit za předsedkyni zemské vlády hlasy Levice. Také předseda SPD Kurt Beck radikálně odmítal jakoukoli spolupráci s Lafontainovou stranou. V Hamburku se tato bašta sice nezhroutila ale před volbami se už začala bortit. Ke slovu se hlásí mocenská politika. Za pomoci hlasů Levice by bylo možné získat významnou politickou pozici - předsednictví vlády v jedné z největších spolkových zemí. Jenom hlasy - žádnou spolupráci.

Hrozí nebezpečí, že si SPD přisvojí staré heslo legendárního prvního spolkového kancléře Konrada Adenauera: "Co mě zajímají mé včerejší sliby?".

Rozhodnutí ještě nepadlo. V koalici se šíří nervozita. A to na obou stranách. Angele Merkelové se podpora Kochovy volební kampaně více méně prominula. Zůstane-li však u obratu politiky SPD, nebude to považováno za kavalírský delikt.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .