Trampové přežili válku i komunisty. Teď oslavují stovku

„Sice dnes mluvíme o stoletém výročí, ale je to vlastně vzpomínka na rok 1918, kdy byla založena první osada Ztracená naděje. Lidé z měst ale jezdili do přírody už daleko dřív,“ říká etnolog Národního muzea v Praze Jan Pohunek. „Osada se nezrodila z ničeho nic. Byl to přirozený vývoj, navíc řada trempů byla dřív skauty,“ dodává.

Hitem prvorepublikové mládeže byla dobrodružná literatura všeho druhu, westerny, Divoký západ nebo kanadská divoká příroda. „Prvorepublikový tramping milovali dělníci, sportovci a hlavně studenti, kteří tolik nevydělávali. Celé osady často spojoval i politický názor, který byl logicky spíš doleva,“ vysvětluje.

Druhé zlaté období? 60. léta

Druhou zlatou érou československého trampingu byla 60. léta. Byla tady početná poválečná generace a hlavně se začali sdružovat lidé, kteří nechtěli být „pod křídly“ nějaké socialistické mládežnické organizace. „Komunistický režim zakazoval velkou část neorganizovaných aktivit, které nemohl mít pod kontrolou. Zrušili Skauta, kterého měl nahradit Pionýr, a tak byl tramping pro mnohé alternativou, jak si s přáteli vyjet do přírody a nemuset být členem nějaké shora řízené organizace.“

Rozdíl mezi skautingem ve 20. a 60. letech byl třeba v politické profilaci trampů. „V 60. letech se lidé politice vyhýbali a rozdíly najdete i v písničkách, které se u táboráků hrály a zpívaly. V 60. letech vzniklo z trampingu moderní folkové písničkářství. Prvorepublikoví trampové spíš preferovali chatové osady, jejich nástupci asi víc spali pod širákem, pod nějakým skalním převisem, nebo tam, kde je ten policajt tak snadno nedohnal.“

Trochu jiná výstava

Jan Pohunek je spoluorganizátor výstavy Století trampingu, kvůli které se nemalá část Národopisného muzea v pražské Kinského zahradě v podstatě proměnila v trampskou osadu. Prý stojí za to, protože uvidíte třeba cestovatelský klobouk legendárního Gézy Včeličky nebo červený baret a košile další legendy Wabi Ryvoly.

„Výstava je ale otevřená tak, abyste si sami mohli zahrát na kytaru nebo zabalit ikonické trampské zavazadlo usárnu,“ dodává etnolog Národního muzea v Praze.

Poslechněte si i druhou část rozhovoru, kde hovoří náčelník České tábornické unie Milan Rychlý.