Tragický příběh československých osadníků v Sovětském svazu. Jaromír Marek o komuně Interhelpo
Zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek vydal knihu s titulem Interhelpo
Byla to komuna Čechoslováků, kteří v sovětské Kyrgyzii chtěli vybudovat nový, lepší svět. Průmyslové dělnické družstvo Interhelpo vzniklo ve 20. letech minulého století a osm let tam strávil i malý Alexander Dubček s rodiči. Příběh nesnadného života i perzekucí, které přišly z Moskvy, připomíná kniha rozhlasového zpravodaje Jaromíra Marka. Přečetl ji Pavel Hlavatý.
Jaromír Marek strávil v roce 2007 se svým kameramanem dva týdny v kyrgyzském hlavním městě Biškeku, kde natáčel s posledními žijícími pamětníky, pátral v místních archivech a pracoval s dochovanými filmovými záznamy. Z materálů vznikl televizní dokument a z toho, co se do něj nevešlo a co vyplynulo napovrch později, napsal Marek knihu.
„Vše začalo, když se jednoho zářijového rána roku 1921 ve slovenském Turčianském Svätém Martině objevil muž v koženém kabátě a jezdeckých kalhotách s typickou sovětskou brigadýrkou na hlavě. Po mnoha letech prožitých v Rusku se domů vrátil čtyřiatřicetiletý komunista a dobrodruh Rudolf Mareček. Ať už to byla náhoda nebo záměr, jeho návrat odstartoval jeden z největších československých vystěhovaleckých projektů první poloviny 20. století,“ píše Marek.
Bolševický stát, který sám sebe vykresloval jako beztřídní společnost, jako stát pracujících, přitahoval levicově smýšlející dělníky.
Jaromír Marek
Sovětský svaz byl v té době zbídačenou zemí. Dědictví zaostalého carského Ruska s poměrně nedávno zrušeným nevolnictvím, světová válka, po ní občanská, odchod nemalé části vzdělanějších vrstev do zahraničí, zatímco ti, co zůstali, byli fyzicky likvidováni či skončili v přibývajících lágrech...
Čtěte také
„Vystěhovalecké projekty 20. století mířící do Sovětského svazu byly motivovány převážně ideologicky. Bolševický stát, který sám sebe vykresloval jako beztřídní společnost, jako stát pracujících, přitahoval levicově smýšlející dělníky. Zlákáni představami o lepším životě proto odjížděli žít a pracovat do země Sovětů. Nešlo však o jednotlivce, kteří by spontánně odcházeli, ale o celé organizované skupiny,“ připomíná Marek a dodává:
„Sen mnohých vystěhovalců se však záhy změnil v noční můru. Celá historická epizoda skončila tragicky. Mnozí z těch, co s nadšením odcházeli budovat lepší svět, zahynuli na šibenicích a v pracovních lágrech. Vše, co vystěhovalci vlastníma rukama vybudovali, jim sovětský stát sebral. Českoslovenští dělníci-komunisté si tak paradoxně s předstihem na vlastní kůži vyzkoušeli společnost, kterou komunistická strana začala budovat v celém Československu po převratu v roce 1948.“
Poslechněte si celé Ex libris věnované příběhu komuny Interhelpo. Připravil Pavel Hlavatý.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
