Tomáš Klvaňa: Rusko v souboji s Českem prohrálo

Vzpomínám si, jak jsem se koncem 90. let ve Spojených státech účastnil veřejných diskusí a debat o rozšiřování NATO. Americké veřejné mínění, pokud vůbec existovalo, bylo mírně skeptické – toho využívali takzvaní zahraničněpolitičtí realisté kissingerovského střihu, kteří varovali před zbytečným provokováním tehdy ještě docela tvrdě spícího ruského medvěda.

Čtěte také

Karel Hvížďala: V kauze Vrbětice nejde jen o střet zpravodajských služeb

Naštěstí svou neprosadili a mě ještě občas i dnes zalije studený pot z myšlenky, co by se stalo, kdyby se jim podařilo debatu vyhrát a státy střední a východní Evropy v NATO nebyly. Argumenty o chlácholení Rusů jsou liché. Naším zájmem bylo a je především institučně zajistit naši bezpečnost. Samozřejmě, že se to Putinovi a jeho lidem nelíbí. Samozřejmě, že se teď snaží pro domácí publikum vykreslit Čechy jako loutky Spojených států a NATO. Ale na tom, co říká a co si myslí Putin, z pohledu z Prahy, Bratislavy, Varšavy nebo Vilniusu moc nezáleží.

Měřitelné síly

Rusko je větší a silnější stát než Česko, ale to z hlediska reálné moci má v současné konstelaci význam jen v případě otevřeného vojenského konfliktu mezi oběma zeměmi, a ten navzdory ustrašeným reakcím části české veřejnosti a velkohubým prohlášením některých ruských šovinistů nehrozí.

Čtěte také

Petr Honzejk: Zachrání Vrbětice Babišovu vládu?

Zahraničněpolitické a strategické vztahy znají termín silová konvergence čili jednoduše řečeno, jde o to, jaká je opravdová, uskutečnitelná, realizovatelná moc v daném okamžiku, a tam jsou Rusové překvapivě slabí. Česko je dnes na ruských surovinách mnohem méně závislé než v minulosti. Ekonomické vztahy mezi našimi zeměmi jsou zanedbatelné, netvoří důležitou část českého HDP. Ruský trh pro nás není důležitý, strategický ani perspektivní navzdory tomu, co u nás v politice prosazují některé velké firmy a ruská pátá kolona v čele s prezidentem Zemanem. Kdyby ze dne na den ruský trh zmizel ze světa, nic zásadního by se pro nás nestalo.

Putin se přepočítal

Pak je tu otázka naddimenzovaného ruského diplomaticko-zpravodajského zastoupení v Praze a dalších městech České republiky. Zatímco naše zastupitelské úřady v Rusku jsou malé, takže zase nemáme tolik o co přijít, Ruská federace z našeho území provádí rozsáhlé operace v prostoru střední Evropy. Podle zpravodajských zdrojů jsou zaměřené také na Spolkovou republiku Německo.

Tomáš Klvaňa, komentátor, profesor New York University Prague a bývalý mluvčí prezidenta|foto:Tomáš Roček,Český rozhlas

Putin se tedy přepočítal. Pravděpodobně si myslel, že lokajský vztah ke Kremlu ze strany Pražského hradu, bývalého prezidenta Klause a některých ministerstev je reprezentativní pro celou politickou scénu a on si může dělat, co chce. Vypadá to, že krize skončí zdecimováním diplomaticko-zpravodajského zastoupení Ruska v Praze – a to bude ze strategického hlediska cenné vítězství Česka, na kterém by nic nezměnilo ani hypotetické zavření české ambasády v Moskvě na několik let, k tomu navíc s největší pravděpodobností nedojde.

Ruská krize tedy zřejmě pro nás skončí mimořádně dobře. Na naši diplomacii můžeme být hrdí.

Autor působí na New York University Prague