Tlustý testuje koalici

Několika občanským demokratům spolu s opozicí se ji konkrétně podařilo vyřadit z programu květnové schůze. O jejím dalším osudu se tak bude rozhodovat nejdříve v červnu. Vzhledem k tomu, že problém majetkového vyrovnání státu s církvemi se už táhne od listopadu 1989, nemuselo by být zhruba měsíční zpoždění velkým problémem. Potíž je v tom, že právě do tohoto zákona investovali lidovci značný politický kapitál a nyní se mohou cítit podvedeni. Například Cyril Svoboda se v únoru nechal veřejně slyšet, že při jeho podpoře Václavu Klausovi při prezidentské volbě hrál osud zmiňovaného zákona celkem významnou roli. Zjednodušeně řečeno, kdyby někteří lidovci necítili šanci na vyřešení problémů kolem církevního majetku, mohlo být znovuzvolení Václava Klause hlavou státu přinejmenším komplikovanější.

O to hořčí pilulku pro ně představuje fakt, že přijetí zákona blokují právě někteří občanští demokraté. Nelze se v této souvislosti divit řečem lidovců o ohrožení další vládní spolupráce. Pokud by ke koaliční krizi kvůli církevnímu majetku skutečně došlo a pokud by vyústila v pád Topolánkova kabinetu, pak by se potvrdilo specifikum české politické scény. Koaliční vlády bývají nejvíce ohroženy na kvůli rozporům mezi vládními partnery, ale kvůli napětí uvnitř nejsilnější vládní strany. A právě blokování přijetí zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi Vlastimilem Tlustým a některými s ním spřízněnými poslanci je patrně motivováno něčím jiným než snahou co nejlépe vyřešit tento problém.

Je všeobecně známo, že vztahy mezi Mirkem Topolánkem a Vlastimilem Tlustým jsou už delší dobu napjaté. Projevilo se to například tím, že Tlustý působil v prvním Topolánkově kabinetu jako ministr financí, do druhého už se ale vůbec nevešel. Přitom byl autorem ekonomické části programu ODS a byl považován za největšího ekonomického experta strany. Po odstavení Tlustého na vedlejší kolej jsme mohli být svědky hned několika jeho pokusů o revoltu. Asi nejhlasitěji dal Tlustý o sobě slyšet v době přijímaní vládního balíčku reformy veřejných financí. Tehdy donutil kabinet ke slibu, že dál bude snižovat daně. A před několika týdny dal hlasitě najevo, že na dodržení tohoto slibu trvá. Nyní komplikuje vládě život při prosazování zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Tím opakovaně testuje soudržnost koalice účinněji než sociální demokraté snahou o vyjádření nedůvěry vládě. V této souvislosti lze spekulovat o tom, proč se takto chová? Může jít pouze o okopávání Topolánkových kotníků kvůli nevyřízeným osobním účtům. Může se však také jednat o politické šachy koordinované s opozicí. Alespoň v tomto duchu s ve sdělovacích prostředcích vyjádřili například místopředseda sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal nebo vicepremiér za ODS Petr Nečas. Vyloučit nelze ani to, že Tlustý svým jednáním zvyšuje vlastní cenu a že v příhodný moment bude chtít nějakou formou pro sebe těžit ze změny svého postoje. Samozřejmě jsou to všechno spekulace, které by nevznikly v momentu pohodlné vládní většiny v dolní parlamentní komoře.

Převaha vládního tábora nad opozičním je však ve sněmovně jen těsná, proto může i malý počet zákonodárců vládě zavařit. A když ODS není schopna přesvědčit všechny své poslance, aby podpořili majetkové vyrovnání státu s církvemi, nemůže chtít po lidovcích, aby jednotně hlasovali pro reformu zdravotnictví a zelení například pro umístění radaru protiraketové obrany Spojených států na území České republiky. Zkrátka z na první pohled malé revolty Tlustého a spol. může vzniknout skutečně vážný koaliční problém.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .