Tiskovka o ničem

Na obrazovce se usmívaly, jako kdyby o nic nešlo a přítomní novináři také ani nevěděli zda se jich chtějí na něco vůbec ptát. Co si totiž obě přejí, mohli klidně říct někde v koutě sněmovny české tiskové kanceláři.

Je známo, že obě delší dobu vedou spor s předsedou strany Martinem Bursíkem i s šéfovou klubu Kateřinou Jacques, přičemž se nelze zbavit dojmu, že tak činí "v zastoupení" místopředsedkyně Zelených Dany Kuchtové, která sama poslankyní není. Ta od momentu kdy byla donucena k rezignaci na křeslo ministryně školství a domnívala se, že jí má Bursík proti mínění koaličních partnerů ve vládě jednoduše udržet, zřejmě nemůže přestat s rozpoutanou válkou, do níž se zapojují podle libosti místopředseda republikové rady Matěj Stropnický, anebo lidé, které Bursík z nějakých důvodů odvolal z různých exekutivních funkcí. Zdálo by se, že se právě ti mají držet stranou, ale oni naopak klidně volají po Bursíkově hlavě. Odpůrci předsedy ovládli vedení Republikové rady, vlastně druhého mocenského centra strany a třesk nastal po známé příhodě z prezidentské volby, kdy Klausova protikandidáta Švejnara, Bursíkem přitom ke klání přivedeného, nepodpořila poslankyně Zubová, přičemž její zmizení v den poslední volby sledoval národ v přímém přenosu. Následovala nešťastná Bursíkova sms, jíž asi netřeba připomínat a od té doby se mezi Zelenými válčí otevřeně a ozývá se volání po mimořádném volebním sjezdu. Kuchtová už naznačila, že se hodlá o předsednické křeslo ucházet, ale sjezdová bitva by před blížícími se podzimními krajskými a senátními volbami mohla znamenat jen a jen ztráty. Zdálo se, že na nějakou dobu by mohlo dojít k rozumnému zklidnění, ale zatím se tak neděje. Dvojice Zubová - Jakubková (prvá z nich je předsedkyní Republikové rady), v poslední době spor hrotí a vyhrožuje odchodem z klubu. Nechce hlasovat s koalicí pro radar, je proti řadě prvků zdravotnické reformy a stěžuje si na špatnou komunikaci uvnitř klubu. Minulý týden dosáhli obě dámy toho, že strana odmítla křeslo místopředsedy sněmovny, a tento týden Jacques rezignovala na funkci šéfky frakce, snad v domnění, že by tak mohla přispět k zchlazení vášní. Na výše zmíněné úterní tiskové konferenci sice rebelky gesto ocenily (Zubová se vzdala místopředsednické funkce), ale zřejmě jim to nestačí. Z klubu odcházet zatím prý nechtějí, ale žádají, aby byly splněny některé požadavky. Stanoviska klubu například mají zohledňovat i jejich odlišné názory a nemají být prezentována jednomyslně. A co víc - klub má v budoucnu rozhodovat nikoli hlasováním, ale konsensem. Což by samozřejmě mohlo snadno vést k tomu, že se na řadě věcí klub vůbec nijak neshodne. I kdyby se s tímhle předseda strany smířil, pak si ale těžko představit, že kývne na to, aby byla veškerá jednání klubu otevřena vedení strany i Republikové rady. To by totiž umožňovalo Kuchtové nebo Stropnickému mluvit a vidět úplně do všeho, co se mezi v klubu odehrává, ačkoliv sami nemají poslanecký mandát. Ostatně Stropnického nedávno Zubová instalovala svým asistentem, čímž ho do kuloárů klubu tak jako tak propašovala. Zřejmě to je důvodem, proč Bursík a Jacques začali své kanceláře zamykat, což se dvojici poslankyň ovšem vůbec nelíbí.

Jejich další požadavky už známe z dřívějška - při koaličních hlasováních mají všichni zelení poslanci vycházet z programu strany, z koaliční dohody a z vládního programového prohlášení. Cokoli nad rámec těchto dohod, musí být nejprve probráno v klubu. Dodejme opět - za jistě aktivní přítomnosti lidí, kteří do něho nepatří. Společným cílem obou poslankyň je prý ovšem udržet klub otevřeným a demokratickým.

Nu nestranný pozorovatel by si řekl, že být na Bursíkově místě, dal by funkce k dispozici a porozhlížel se po práci ve svém ekologickém oboru, protože toto vše zřejmě nemá zapotřebí, zvlášť když koalice dostává ránu za ranou a na její světlejší budoucnost by nikdo nevsadil. Ale Bursík zřejmě není typem z boje utíkajícím a patrně pořád věří ve zdravý rozum strany, která by si měla začít uvědomovat, že nastolený směr řevnivosti povede k nevyhnutelnému propadu v parlamentních volbách. Je ovšem ještě také možné, že v malém klubu Zelených přece jen dojde ke zklidnění, k čemuž by mohl přispět jak ministr školství Ondřej Liška, který zřejmě požívá ve straně respektu, ale i více než pravděpodobný příští předseda klubu Přemysl Rabas. Protagonistky úterního brífinku totiž takovou práci prý dělat nechtějí a Liška s Bursíkem jsou minstři a nemohou podle stanov sněmovny zároveň šéfovat frakci, nikdo jiný už tedy mimo rabate nezbývá. Což je samo o sobě celkem legrační. Ale co se bude dít na volebním sjezdu, možná ještě před koncem roku, je zcela ve hvězdách. Aby mohl Bursík skutečně pokračovat a strana jakž takž udržela šanci uspět i v dalších všeobecných volbách, musela by členská základna pochopit, že jakési dvojité vedení strany je sebevražedné. Tedy pokud obě instituce nespolupracují. Což se nyní děje doslova na plný plyn a nikde není řečeno, že se to nemůže opakovat i při zcela jiných personálních obsazeních jak vedení strany, tak Republikové rady.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .